462/1991 Sb.
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne
20. prosince 1988 byla ve Vídni sjednána Úmluva Organizace
spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a
psychotropními látkami. Jménem Československé socialistické
republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 7. prosince 1989.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění České a
Slovenské Federativní Republiky a prezident České a Slovenské
Federativní Republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla
uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů,
depozitáře Úmluvy, dne 4. června 1991.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 1
dnem 11. listopadu 1990. Pro Českou a Slovenskou Federativní
Republiku vstoupila v platnost v souladu se svým článkem 29 odst.
2 dnem 2. září 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu
s omamnými a psychotropními látkami
Smluvní strany této Úmluvy,
hluboce znepokojeny rozsahem a stoupajícím trendem nezákonné
výroby, poptávky a obchodu s omamnými a psychotropními látkami,
které představují vážné ohrožení zdraví a blaha lidí a nepříznivě
ovlivňují ekonomické, kulturní a politické základy společnosti,
rovněž hluboce znepokojeny stále vzrůstajícím šířením
nedovoleného obchodu s omamnými a psychotropními látkami mezi
různými sociálními skupinami a zejména tím, že v mnohých oblastech
světa jsou zneužívány děti jako konzumenti nedovolených omamných a
psychotropních látek a jsou rovněž zneužívány při jejich
nedovolené výrobě a obchodování, což představuje velké nebezpečí,
uznávajíce propojení mezi nedovoleným obchodem a dalšími
formami organizované trestné činnosti s ním spojené, což podkopává
zákonné hospodářství a ohrožuje stabilitu, bezpečnost a suverenitu
států,
uznávajíce rovněž, že nedovolený obchod představuje mezinárodní
trestnou činnost, jejíž potlačení vyžaduje naléhavou a prvořadou
pozornost,
uvědomujíce si, že nedovolený obchod zajišťuje velké příjmy
a je zdrojem značného majetku, což umožňuje mezinárodním
zločineckým organizacím pronikat do vládních struktur, tyto
rozkládat a podkopávat, do zákonné obchodní a finanční činnosti a
do společnosti na všech jejích úrovních,
jsouce pevně rozhodnuty připravit osoby zabývající se
nedovoleným obchodem o jejich zisky a tím zlikvidovat jejich
hlavní hnací motiv,
usilujíce odstranit základní příčiny zneužívání omamných a
psychotropních látek, včetně nedovolené poptávky po těchto
látkách, jakož i ohromné zisky plynoucí z tohoto nedovoleného
obchodu,
berouce v úvahu, že kontrolní opatření jsou nezbytná u
některých látek, včetně těch, které obsahují prekurzory,
chemikálie a rozpouštědla, používaná při nezákonné výrobě omamných
a psychotropních látek, jejichž snadná dostupnost vedla ke zvýšení
pokoutní výroby omamných a psychotropních látek,
usilujíce o zlepšení mezinárodní spolupráce při potlačování
nedovoleného obchodu na moři,
uznávajíce, že likvidace nedovoleného obchodu s narkotiky je
kolektivní povinností všech států a za tímto účelem je potřebná
koordinace úsilí v rámci mezinárodní spolupráce,
uznávajíce příslušnost Organizace spojených národů v oblasti
kontroly omamných a psychotropních látek a přejíce si, aby
mezinárodní orgány činné v oblasti kontroly působily v rámci této
organizace,
opětovně potvrzujíce hlavní zásady existujících smluv o
kontrole omamných a psychotropních látek a systém kontroly, který
tyto představují,
uznávajíce potřebu posílit a doplnit opatření upravená
Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961 ve znění
Protokolu z roku 1972 doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných
látkách a Úmluvou o psychotropních látkách z roku 1971 ve snaze
čelit závažnosti, rozsahu a složitosti nedovoleného obchodu s
omamnými a psychotropními látkami a jeho vážným důsledkům,
potvrzujíce důležitost významu upevnění a posílení účinných
právních prostředků mezinárodní spolupráce v právní oblasti při
potlačování mezinárodní trestné činnosti, jakou představuje
nedovolený obchod s narkotiky,
přejíce si uzavřít komplexní, účinnou a operativní mezinárodní
úmluvu, orientovanou zejména na boj proti nedovolenému obchodu,
která bere v úvahu různé aspekty tohoto problému v jeho
celistvosti, zejména pak ty, které nebyly předpokládány
existujícími smlouvami o kontrole omamných a psychotropních látek,
se dohodly takto:
Čl.1
Definice
S výjimkou těch případů, kdy je výslovně uvedeno jinak,
případně kde to vyžaduje souvislost, mají následující termíny v
této Úmluvě níže uvedený význam:
a) "Úřad" znamená Mezinárodní úřad pro kontrolu omamných látek,
vytvořený na základě Jednotné úmluvy o omamných látkách z r.
1961 a této Úmluvy s doplňky, které byly do ní vneseny
v souladu s Protokolem z r. 1972 doplňujícím Jednotnou úmluvu
o omamných látkách z r. 1961;
b) "Rostlina Cannabis" označuje jakoukoliv rostlinu rodu Cannabis;
c) "Kokainový keř" označuje rostlinu jakéhokoliv druhu z rodu
Erythroxylon;
d) "Komerční dopravce" znamená kteroukoliv osobu, případně
kteroukoliv veřejnou, soukromou či jinou organizaci, která se
zabývá dopravou osob, zboží či pošty za jakoukoliv úhradu;
e) "Komise" označuje Komisi pro omamné látky Hospodářské
a sociální rady Organizace spojených národů;
f) "Konfiskace", která v příslušných případech zahrnuje zabavení,
znamená definitivní zabavení majetku na základě rozhodnutí
soudu nebo jiného příslušného orgánu;
g) "Sledovaná dodávka" znamená postup, kdy je povolen vývoz,
průvoz nebo dovoz nezákonných případně podezření vyvolávajících
zásilek omamných a psychotropních látek a látek uvedených
v tabulce I nebo II v příloze této Úmluvy, případně
alternativních prostředků, na území jednoho nebo několika států
s uvědoměním a pod kontrolou jejich příslušných orgánů za
účelem odhalení osob porušujících právo, které jsou takto
označeny v souladu s odstavcem 1 článku 3 této Úmluvy;
h) "Úmluva z roku 1961" označuje Jednotnou úmluvu o omamných
látkách z roku 1961;
i) "Úmluva z roku 1961 s doplňky" znamená Jednotnou úmluvu
o omamných látkách z roku 1961 ve znění Protokolu z roku 1972
doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;
j) "Úmluva z roku 1971" znamená Úmluvu o psychotropních látkách
z roku 1971;
k) "Rada" je Hospodářská a sociální rada Organizace spojených
národů;
l) "Zmrazení" nebo "obstavení" znamená dočasný zákaz převodu,
přeměny, disponování nebo pohybu majetku, případně dočasné
obstavení nebo zavedení kontroly majetku na základě nařízení
vydaného soudem nebo příslušným orgánem;
m) "Nedovolený obchod" znamená nedovolené jednání uvedené
v odstavcích 1 a 2 článku 3 této Úmluvy;
n) "Omamná látka" znamená jakoukoliv přírodní nebo syntetickou
látku uvedenou v seznamech I a II Jednotné úmluvy o omamných
látkách z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
o) "Opiový mák" je rostlina druhu Papaver somniferum L.;
p) "Výtěžky" znamenají jakýkoliv majetek získaný přímo nebo
nepřímo v důsledku porušení práv ve smyslu odst. 1 článku 3;
r) "Majetek" znamená věci jakéhokoliv druhu, hmotné či nehmotné,
movité či nemovité, hmatatelné či nehmatatelné, jakož i právní
listiny nebo dokumenty zakládající právo na takový majetek či
účast na něm;
s) "Psychotropní látka" je jakákoli přírodní nebo syntetická látka
či jakýkoliv přírodní materiál uvedený v seznamech I, II, III,
IV Úmluvy z roku 1971;
t) "Generální tajemník" je Generální tajemník Organizace spojených
národů;
u) "Tabulka I" a "Tabulka II" jsou analogicky očíslované seznamy
látek uvedené v příloze stávající Úmluvy, do kterých lze
průběžně vnášet doplňky v souladu s článkem 12;
v) "Tranzitní stát" je stát, přes jehož území jsou převáženy
omamné a psychotropní látky a látky uvedené v tabulce
I a tabulce II, který není místem původu ani konečného určení
takovýchto látek.
Čl.2
Rozsah použití Úmluvy
1. Cílem této Úmluvy je přispět ke spolupráci mezi smluvními
stranami, aby mohly účinněji řešit různé problémy nedovoleného
obchodu s omamnými a psychotropními látkami, který má mezinárodní
charakter. Při plnění svých závazků dle Úmluvy přijímají smluvní
strany nutná opatření, včetně zákonodárných a organizačních v
souladu se základními ustanoveními svých vnitrostátních právních
řádů.
2. Smluvní strany plní své závazky podle této Úmluvy v souladu
se zásadami svrchované rovnosti a územní celistvosti států a
zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států.
3. Smluvní strana na území jiné strany neuplatňuje pravomoc a
funkce, které spadají výlučně do kompetence orgánů této druhé
strany v souladu s jejím národním zákonodárstvím.
Čl.3
Trestné činy a tresty
1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, která mohou být
nezbytná k tomu, aby jako trestné činy podle jejího trestního
práva byly stanoveny, budou-li spáchány úmyslně:
a) i) výroba, zhotovování, extrahování, příprava, nabídnutí,
nabídnutí za účelem prodeje, rozšiřování, prodej, dodávání
za jakýchkoliv podmínek, překupnictví, převoz, tranzitní
přeprava, převážení, dovoz či vývoz jakékoliv omamné nebo
psychotropní látky, porušující ustanovení Úmluvy z roku
1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky či Úmluvy z roku 1971;
ii) pěstování opiového máku, kokainových keřů nebo rostlin
Cannabis za účelem výroby omamných látek v rozporu
s ustanoveními Úmluvy z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
iii) přechovávání, nebo nákup kterékoliv omamné nebo
psychotropní látky za účelem kterékoliv z činností
uvedených výše v pododstavci (i);
iv) zhotovení, převážení nebo šíření zařízení, materiálů nebo
látek uvedených v tabulce I a v tabulce II, pokud je
známo, že jsou určeny pro použití s cílem nedovoleného
pěstování, výroby nebo zhotovení omamných nebo
psychotropních látek;
v) organizování, řízení nebo financování jakýchkoliv
trestných činů uvedených v pododstavcích (ii), (iii) nebo
(iv);
b) i) přeměna nebo převod majetku, pokud je známo, že tento
majetek byl získán v důsledku jakéhokoliv trestného činu
nebo trestných činů, označených jako takové v souladu
s pododstavcem (a) tohoto odstavce, případně v důsledku
účasti na trestném činu nebo trestných činech za účelem
ukrytí nebo zatajení nedovoleného zdroje příjmů, nebo za
účelem poskytnutí pomoci kterékoliv osobě zúčastněné na
spáchání trestného činu nebo trestných činů, aby se mohla
vyhnout odpovědnosti za svoje činy;
ii) ukrytí nebo zatajování podstaty, zdroje, místa kde se
nachází, způsobu šíření, převozu, práv k majetku, včetně
práva vlastnického, pokud je známo, že tento majetek byl
získán v důsledku trestného činu nebo trestných činů
a které jako takové byly stanoveny v souladu
s pododstavcem (a) tohoto odstavce, případně v důsledku
účasti na takovém trestném činu nebo trestných činech;
c) s výhradou svých ústavních principů a základních zásad jejich
právního systému:
i) získání, držba nebo užívání majetku, pokud v době jeho
získání bylo známo, že takovýto majetek byl získán
v důsledku trestného činu nebo trestných činů, které byly
jako takové stanoveny v souladu s pododstavcem (a) tohoto
odstavce nebo v důsledku účasti na tomto trestném činu
nebo trestných činech;
ii) držba zařízení nebo materiálů, nebo látek uvedených
v tabulce I a tabulce II, pokud je známo, že se používají
nebo jsou určeny k nedovolenému pěstování, výrobě, nebo
zhotovování jakýchkoli omamných nebo psychotropních látek;
iii) veřejné podněcování nebo navádění jiných osob jakýmikoliv
prostředky ke spáchání některého z trestných činů,
označených jako takové v tomto článku, případně
k nedovolenému používání omamných nebo psychotropních
látek;
iv) účast, spolčení, spiknutí za účelem spáchání činu nebo
činů, které jsou uvedeny v tomto článku, pokusy o dokonání
takového trestného činu nebo činů, napomáhání,
podněcování, navádění a rady ke spáchání trestného činu.
2. S výhradou svých ústavních principů a základních zásad svého
právního systému přijme každá smluvní strana taková opatření, jež
mohou být potřebná k uznání za trestné činy podle vlastního
právního řádu, pokud jsou vykonávány úmyslně, přechovávání,
získávání nebo pěstování jakýchkoliv omamných nebo psychotropních
látek pro osobní potřebu při porušení Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z
roku 1961 s doplňky nebo Úmluvy z roku 1971.
3. Záměr, úmysl nebo účel jako prvky trestného činu uvedeného v
bodě 1 tohoto článku mohou být stanoveny na základě objektivních
faktických okolností.
uvedených v odstavci 1 tohoto článku budou stanoveny
tresty, které budou brát v úvahu závažnou povahu těchto
trestných činů, jako uvěznění nebo jiné formy odnětí
svobody, peněžité tresty a zabavení majetku.
b) Smluvní strany mohou stanovit, vedle stíhání a
potrestání, že pachatel bude podroben takovým opatřením,
jako jsou léčba, výchova, postpenitenciární péče,
rehabilitace nebo resocializace.
c) Aniž by byla dotčena ustanovení předchozích pododstavců,
v určitých případech méně závažné povahy mohou smluvní
strany stanovit jako alternativu vedle stíhání či
potrestání taková opatření, jako jsou výchova,
rehabilitace nebo resocializace jakož i - je-li pachatel
poživatelem omamných látek - léčba a postpenitenciární
péče.
d) Smluvní strany mohou stanovit místo stíhání nebo
potrestání, případně jako doplněk ke stíhání nebo
potrestání za trestný čin, který je jako takový označen
podle odstavce 2 tohoto článku, opatření pro léčbu,
výchovu, postpenitenciární péči, rehabilitaci nebo
resocializaci pachatele.
5. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy a jiné příslušné
orgány, které mají jurisdikci, mohly brát v úvahu faktické
okolnosti, které mohou způsobit, že spáchání trestných činů, které
jsou jako takové označeny v odstavci 1 tohoto článku, bude zvlášť
závažné, jako:
a) účast na spáchání trestného činu v rámci organizované
kriminální skupiny, k níž pachatel náleží;
b) zapojení pachatele do jiných mezinárodně organizovaných
trestných činností;
c) zapojení pachatele do jiných protiprávních činností, umožněných
spácháním trestného činu;
d) použití násilí nebo zbraní pachatelem;
e) skutečnost, že pachatel zastává veřejný úřad a že trestný čin
souvisí s tímto úřadem;
f) podřízení nebo zneužití mladistvých;
g) okolnost, že trestný čin byl spáchán v nápravném nebo školním
zařízení, případně veřejném zařízení nebo v jejich
bezprostřední blízkosti nebo na jiných místech, která využívají
žáci nebo studenti pro školní, sportovní nebo společenskou
činnost;
h) předchozí odsouzení, zejména za spáchání podobných trestných
činů ať už v zahraničí nebo ve své zemi v rozsahu daném právním
řádem příslušné smluvní strany.
6. Smluvní strany budou usilovat o to, aby diskreční práva
podle jejich právních řádů, která se vztahují k trestnému stíhání
osob za spáchání trestných činů označených jako takové v souladu s
tímto článkem, byla vykonávána za účelem dosažení maximální
účinnosti donucovacích opatření u těchto trestných činů, jakož i s
naléhavou potřebou zabránit páchání takových trestných činů.
7. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy nebo jiné příslušné
orgány braly v úvahu závažnou povahu trestných činů uvedených v
odstavci 1 tohoto článku, jakož i okolností uvedených v odstavci
5 tohoto článku při zvažování možnosti dřívějšího propuštění nebo
nepřijetí záruky za osoby odsouzené za takové trestné činy.
8. Každá smluvní strana v případě nutnosti stanoví v souladu se
svým právním řádem prodlouženou promlčecí lhůtu pro trestní
stíhání za jakýkoliv trestný čin, označený jako takový v souladu s
odstavcem 1 tohoto článku a prodlouženou promlčecí lhůtu v
případech, kdy předpokládaný pachatel uniká před spravedlností.
9. Každá smluvní strana přijme v souladu se svým právním řádem
opatření, jimiž zajistí, že osoba obžalovaná nebo odsouzená z
trestného činu podle odstavce 1 tohoto článku, která se nachází na
jejím území, se dostaví k trestnímu řízení.
10. S cílem spolupráce mezi smluvními stranami podle této
Úmluvy, zejména pak spolupráce podle článků 5, 6, 7 a 9, nebudou
trestné činy v souladu s tímto článkem považovány za trestné činy
finanční či politické, nebo považována za trestné činy politicky
motivované, aniž by byla porušena ústavní omezení a základy
právního řádu smluvních stran.
11. Nic v tomto článku nebude mít vliv na zásadu, že definování
trestných činů podle tohoto článku je vyhraženo vnitrostátnímu
právu smluvní strany a že tyto trestné činy budou stíhány a
trestány v souladu s tímto právem.
Čl.4
Jurisdikce
1. Každá smluvní strana:
a) přijme taková opatření, která mohou být potřebná k tomu, aby
založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které stanovila v
souladu s odstavcem 1 článku 3 v případech, kdy:
i) trestný čin byl spáchán na jejím území;
ii) trestný čin byl spáchán na palubě lodi plující pod její
vlajkou nebo letadla, které bylo registrováno podle jejích
zákonů v době spáchání trestného činu;
b) může přijmout taková opatření, jež mohou být potřebná k tomu,
aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které
stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže:
i) trestný čin byl spáchán jejím občanem nebo osobou, která
má své trvalé bydliště na jejím území;
ii) trestný čin byl spáchán na palubě lodi, vůči které tato
smluvní strana byla zmocněna přijmout opatření podle
článku 17, pokud se tato jurisdikce bude vykonávat pouze
na základě dohod nebo ujednání ve smyslu odstavců 4 a 9
tohoto článku;
iii) trestný čin je jedním z trestných činů, stanovených jako
takové podle pododstavce (c) (iv) odstavce 1 článku 3 a
byl spáchán mimo její území za účelem následného spáchání
na jejím území trestného činu stanoveného podle odstavce 1
článku 3.
2. Každá smluvní strana:
a) přijme rovněž taková opatření, která mohou být potřebná k tomu,
aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které určila v
souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný pachatel
nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní straně z toho
důvodu, že
i) trestný čin byl spáchán na jejím území nebo na palubě lodi,
plující pod její vlajkou, či letadla, které bylo
registrováno podle jejího práva v době spáchání trestného
činu nebo
ii) trestný čin byl spáchán jejím občanem;
b) může též přijmout nezbytná opatření, která mohou být potřebná k
tomu, aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které
stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže se údajný
pachatel nachází na jejím území a není vydán jiné smluvní
straně.
3. Tato Úmluva nevylučuje jakoukoliv trestní jurisdikci
stanovenou smluvní stranou v souladu s jejím právním řádem.
Čl.5
Konfiskace
1. Každá smluvní strana přijme potřebná opatření ke konfiskaci:
a) výtěžků získaných z trestných činů stanovených podle odstavce 1
článku 3, nebo majetku, jehož hodnota odpovídá takovým
výtěžkům;
b) omamných a psychotropních látek, materiálů nebo zařízení,
případně jiných prostředků užitých nebo určených k užití
jakýmkoliv způsobem při spáchání trestných činů stanovených
podle odstavce 1 článku 3.
2. Každá smluvní strana přijme rovněž nezbytná opatření k tomu,
aby její příslušné orgány mohly identifikovat, sledovat, zmrazit
nebo zabavit výtěžky, majetek, prostředky nebo jakékoliv jiné
předměty uvedené v odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné
konfiskace.
3. Za účelem realizace opatření uvedených v tomto článku zmocní
každá smluvní strana soudy nebo jiné příslušné orgány nařizovat,
že bankovní, finanční nebo obchodní záznamy budou k dispozici nebo
budou zabaveny. Smluvní strana neodmítne postupovat podle
ustanovení tohoto odstavce s odvoláním na nutnost ochrany z důvodu
bankovního tajemství.
jurisdikci nad trestným činem stanoveným podle článku 3
odstavec 1, smluvní strana, na jejímž území se nacházejí
výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v
odstavci 1 tohoto článku:
i) předloží žádost za účelem vydání příkazu ke
konfiskaci svým příslušným orgánům, a, bude-li takový
příkaz vydán, zajistí jeho výkon; nebo
ii) postoupí svým příslušným orgánům příkaz ke konfiskaci
vydaný dožadující smluvní stranou podle odstavce 1,
za účelem výkonu v tom rozsahu, jenž se vztahuje na
výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené
v odstavci 1, které se nacházejí na území dožádané
smluvní strany.
b) Na základě žádosti podané jinou smluvní stranou podle
tohoto článku, která má jurisdikci nad trestným činem
stanoveným v souladu s článkem 3 odstavec 1, dožádaná
smluvní strana přijme opatření k tomu, aby
identifikovala, sledovala, zmrazila nebo zabavila
výtěžky, majetek, předměty nebo jiné věci uvedené v
odstavci 1 tohoto článku, za účelem případné konfiskace,
jež bude nařízena buď dožadující smluvní stranou nebo, na
základě žádosti podle pododstavce (a) tohoto odstavce,
dožádanou smluvní stranou.
c) Rozhodnutí, případně opatření, stanovená v pododstavcích
(a) a (b) tohoto odstavce, přijímá dožádaná smluvní
strana v souladu s ustanoveními svého právního řádu a
jeho procesními pravidly, nebo s dvoustrannými či
mnohostrannými smlouvami, dohodami nebo ujednáními, které
mohou zavazovat dožadující smluvní stranu.
d) Ustanovení odstavců 6-19 článku 7 se provádějí mutatis
mutandis. Dodatkem k informaci uvedené v odstavci 10
článku 7, žádosti předkládané na základě tohoto článku
obsahují:
i) v případě žádosti uvedené v pododstavci (a) (i)
tohoto článku, popis majetku podléhajícího
konfiskaci a uvedení faktů, na které se odvolává
dožadující smluvní strana a které postačují k tomu,
aby dožádaná smluvní strana mohla vydat rozhodnutí v
souladu s jejím právním řádem;
ii) v případě žádosti uvedené v pododstavci (a) (ii)
ověřenou kopii rozhodnutí o konfiskaci vydaného
dožadující smluvní stranou, na kterém se zakládá
žádost, případně prohlášení s uvedením faktů a
informací o rozsahu dožádaného výkonu rozhodnutí;
iii) v případě žádosti uvedené v pododstavci (b) uvedení
faktů, na které se odvolává dožadující smluvní
strana, a popis navrhovaných opatření.
e) Každá smluvní strana předloží generálnímu tajemníkovi
texty svých zákonů a předpisů k provedení tohoto
odstavce, jakož i texty následných změn těchto zákonů a
předpisů.
f) Bude-li některá smluvní strana podmiňovat přijetí
opatření uvedených v pododstavcích (a) a (b) tohoto
odstavce existencí příslušné smlouvy, pak bude tato
smluvní strana pokládat tuto Úmluvu za nutný a dostatečný
smluvní základ.
g) Smluvní strany budou usilovat o uzavření dvoustranných
nebo mnohostranných smluv, dohod nebo ujednání za účelem
zvýšení efektivnosti mezinárodní spolupráce podle tohoto
článku.
majetku na základě odstavce 1 nebo 4 tohoto článku, jimi
disponuje v souladu se svým vnitrostátním právem a
administrativními postupy.
b) Při postupu na základě žádosti jiné smluvní strany v
souladu s tímto článkem může smluvní strana zvážit
sjednání smluv:
i) o postoupení hodnoty takových výtěžků a majetku nebo
prostředků získaných z prodeje takových výtěžků nebo
majetku, nebo její podstatné části mezinárodním
orgánům specializovaným na potlačování nedovoleného
obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jejich
zneužívání;
ii) o rozdělení, pravidelně nebo případ od případu,
takových výtěžků nebo majetku nebo fondů získaných z
prodeje takových výtěžků nebo majetku, s jinými
smluvními stranami, způsobem stanoveným jejich
právními nebo administrativními postupy nebo
dvoustrannými či mnohostrannými smlouvami sjednanými
za tímto účelem.
majetek, aplikují se opatření uvedená v tomto článku na
tento majetek, nikoliv na výtěžky.
b) Pokud byly výtěžky smíseny s majetkem získaným ze
zákonných zdrojů, podléhá tento majetek konfiskaci
v rozsahu odpovídajícím odhadnuté hodnotě smísených
výtěžků, aniž by byla dotčena oprávnění k zabavení nebo
zmrazení.
c) Na nabytí jiných zisků, jejichž zdroji jsou:
i) výtěžky,
ii) majetek, do něhož byly převedeny nebo přeměněny
výtěžky nebo
iii) majetek smísený s výtěžky,
se též vztahují opatření uvedená v tomto článku, a to
stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako u výtěžků.
7. Každá smluvní strana může posoudit možnost zajištění přenosu
důkazního břemene o zákonném nabytí předpokládaných výtěžků nebo
jiného majetku podléhajících konfiskaci do té míry, aby takovéto
opatření bylo v souladu s jejím vnitrostátním právem a s povahou
jejího soudního a jiného řízení.
8. Ustanovení tohoto článku nebudou vykládána na úkor práv
získaných bona fide třetími stranami.
9. Žádné ustanovení tohoto článku se nedotkne zásady, že
opatření, která upravuje, budou definována a prováděna v souladu s
vnitrostátním právem příslušné smluvní strany a za podmínek tímto
právem stanovených.
Čl.6
Vydávání
1. Tento článek se použije na trestné činy stanovené smluvními
stranami v souladu s článkem 3 odstavec 1.
2. Každý trestný čin, na který se tento článek vztahuje, bude
pokládán za čin zahrnutý do kterékoliv smlouvy o vydávání
pachatelů existující mezi smluvními stranami, jako trestný čin,
jehož pachatel podléhá vydání. Smluvní strany se zavazují, že
zahrnou takové trestné činy do každé smlouvy o vydávání pachatelů,
jež mezi nimi bude uzavřena, jako trestné činy, jejichž pachatelé
podléhají vydání.
3. Jestliže smluvní strana, která podmiňuje vydávání pachatelů
existencí smlouvy, obdrží žádost o vydání pachatele od jiné
smluvní strany, s níž nemá uzavřenou smlouvu o vydávání, může
pokládat tuto Úmluvu za právní základ pro vydání pachatele
kteréhokoliv trestného činu, na nějž se tento článek vztahuje.
Smluvní strany, které vyžadují podrobné právní předpisy pro
použití této Úmluvy jako právního základu pro vydání pachatele,
posoudí možnost přijetí potřebných právních předpisů.
4. Smluvní strany, které nepodmiňují vydávání pachatelů
existencí smlouvy, uznají trestné činy, na něž se tento článek
vztahuje, za trestné činy, které mohou mít za následek vzájemné
vydání.
5. Vydávání pachatelů se bude uskutečňovat v souladu s
podmínkami stanovenými vnitrostátním právem dožádané smluvní
strany nebo příslušnými smlouvami o vydávání, včetně důvodů, na
jejichž základě může dožádaná smluvní strana vydání odmítnout.
6. Při posuzování žádostí obdržených v souladu s tímto článkem
může dožádaná smluvní strana odmítnout splnění takovýchto žádostí,
jestliže existují závažné důvody, umožňující jejím soudním nebo
jiným příslušným orgánům domnívat se, že jejich splnění usnadní
stíhání nebo potrestání jakékoliv osoby na základě její rasy,
náboženství, občanství nebo politického přesvědčení, nebo z
kterékoliv z těchto příčin způsobí újmu osobě, jíž se žádost týká.
7. Smluvní strany vynaloží úsilí, aby u trestných činů, na
které se vztahuje tento článek, urychlily postupy vydávání
pachatelů a zjednodušily s ním spojené požadavky na předkládání
důkazů.
8. Berouce v úvahu ustanovení svého vnitrostátního práva a
smluv o vydávání pachatelů smluvní strana poté, kdy se přesvědčí,
že to vyžadují okolnosti mající urgentní povahu, jakož i na žádost
dožadující strany, může uvalit na vyžadovanou osobu, která se
nachází na jejím území, vazbu, případně přijmout jiná náležitá
opatření k zajištění její přítomnosti v řízení o vydání.
9. Aniž by byl dotčen výkon jakékoliv trestní jurisdikce
stanovené v souladu s jejím vnitrostátním právem, smluvní strana,
na jejímž území se údajný pachatel nachází:
a) jestliže jej nevydá v souvislosti s trestným činem stanoveným v
souladu s článkem 3 odstavec 1 na základě důvodů uvedených
v článku 4 odstavec 2a), postoupí případ svým příslušným
orgánům za účelem trestního stíhání, pokud s dožadující smluvní
stranou nebylo dohodnuto jinak;
b) jestliže jej nevydá v souvislosti s takovým trestným činem,
ohledně kterého založila svou jurisdikci podle článku 4
odstavec 2 pododstavec (b), postoupí případ příslušným orgánům
k trestnímu stíhání, pokud dožadující smluvní strana nepožaduje
něco jiného pro účely zachování vlastní jurisdikce.
10. Jestliže je vydání pachatele, vyžadovaného za účelem výkonu
rozsudku, odmítnuto z důvodu, že pachatel je občanem dožádané
smluvní strany, posoudí dožádaná smluvní strana - pokud to její
právo dovoluje a v souladu se svými předpisy na žádost dožadující
smluvní strany - otázku výkonu rozsudku nebo zbývající části
rozsudku, který byl vynesen, v souladu s vnitrostátním právem
dožádané smluvní strany.
11. Smluvní strany zváží sjednání dvoustranných nebo
mnohostranných smluv, s cílem zvýšit účinnost vydávání pachatelů.
12. Smluvní strany zváží sjednání dvoustranných nebo
mnohostranných smluv, a to buď případ od případu nebo obecně, s
cílem usnadnit přepravu osob odsouzených k trestu odnětí svobody
nebo jiným trestům za trestné činy, na něž se vztahuje tento
článek, do jejich země, aby zde mohly vykonávat své tresty.
Čl.7
Vzájemná právní pomoc
1. Smluvní strany si budou vzájemně poskytovat právní pomoc v
nejširším měřítku, v souladu s tímto článkem, při vyšetřování,
trestním stíhání a soudním jednání, které se týká trestných činů,
stanovených v článku 3 odstavec 1.
2. Vzájemná právní pomoc poskytovaná v souladu s tímto článkem
může být požadována za účelem:
a) provádění důkazů nebo svědectví od osob;
b) doručování soudních písemností;
c) vykonání prohlídek a zajištění majetku;
d) prohledání objektů a míst;
e) poskytování informací a důkazních prostředků;
f) poskytování originálů dokumentů nebo ověřených kopií
příslušných dokumentů a materiálů, včetně dokumentů bankovních,
finančních, firemních nebo obchodních;
g) identifikace a vyhledávání výtěžků, majetku, prostředků a
jiných předmětů pro účely dokazování.
3. Smluvní strany si mohou vzájemně poskytovat právní pomoc i v
jiné formě v rámci právního řádu dožádané smluvní strany.
4. Smluvní strany na žádost usnadní nebo podpoří, pokud to
dovoluje jejich právní řád a praxe, přítomnost nebo dosažitelnost
osob, včetně těch, které jsou ve vazbě, pokud souhlasí s
poskytnutím pomoci ve vyšetřování nebo s účastí na řízení.
5. Smluvní strana neodmítne poskytnutí právní pomoci v souladu
s tímto článkem s odvoláním na bankovní tajemství.
6. Ustanovení tohoto článku nemají vliv na závazky vyplývající
z jakýchkoliv jiných dvoustranných či mnohostranných smluv, které
upravují nebo budou upravovat, zcela nebo částečně, poskytování
vzájemné právní pomoci v trestních záležitostech.
7. Odstavce 8-19 tohoto článku se aplikují na
žádosti předkládané na základě tohoto článku, pokud příslušné
smluvní strany nejsou vázány jinou dohodou o vzájemné právní
pomoci. Pokud tyto smluvní strany jsou vázány jinou dohodou,
aplikují se příslušná ustanovení této dohody, pokud se smluvní
strany nedohodly na použití odstavců 8-19 tohoto článku místo
takové dohody.
8. Každá smluvní strana určí orgán, nebo v případě potřeby
orgány, které budou povinny a zplnomocněny vyřizovat žádosti o
poskytnutí právní pomoci, nebo je budou postupovat k vyřízení
příslušným orgánům. O orgánu nebo orgánech pověřených za tímto
účelem bude informován generální tajemník. Postoupení žádostí o
poskytnutí vzájemné právní pomoci, případně jakýchkoliv zpráv,
které se k nim vztahují, se provádí mezi orgány určenými smluvními
stranami; toto ustanovení není na újmu právu smluvní strany
požadovat, aby takovéto žádosti a zprávy jí byly předávány
diplomatickou cestou a za mimořádných okolností prostřednictvím
Mezinárodní kriminální policejní organizace, pokud je to možné.
9. Žádosti se vyhotovují v písemné formě v jazyce přijatelném
pro dožádanou stranu. O jazyce nebo jazycích přijatelných pro
každou smluvní stranu je informován generální tajemník. V
mimořádných případech a v případě dohody mezi smluvními stranami
se podobné žádosti mohou postupovat ústní formou, nicméně obratem
se písemně potvrzují.
10. Žádosti o vzájemnou právní pomoc budou obsahovat:
a) informace o orgánu, který žádost podává,
b) podstatu problému a povahu vyšetřování, trestního stíhání nebo
soudního řízení, k nimž se žádost vztahuje, jakož i název a
funkce orgánu, který takové vyšetřování, trestní stíhání nebo
soudní projednávání provádí,
c) krátký výklad příslušných faktů s výjimkou těch, které se
týkají obeznámení se soudními materiály,
d) popis požadované pomoci a podrobné informace o libovolném
konkrétním postupu, jehož použití si dožadující strana přeje,
e) dle možnosti údaje o osobě, místě pobytu a občanství příslušné
osoby,
f) účel shromažďování důkazů, informací nebo přijetí opatření.
11. Dožádaná smluvní strana si může vyžádat doplňující
informace, pokud jsou tyto informace nutné pro vyřízení žádosti v
souladu s jejím vnitrostátním právem nebo pokud tyto informace
mohou usnadnit vyřízení žádosti.
12. Žádost se vyřizuje v souladu s vnitrostátním právem dožádané
smluvní strany a v rozsahu neodporujícím vnitrostátnímu právu této
smluvní strany dle možnosti v souladu s procedurálními požadavky
uvedenými v žádosti.
13. Dožadující smluvní strana bez předchozího souhlasu dožádané
smluvní strany nepředá a nevyužije informace nebo důkazy, které jí
byly poskytnuty dožádanou stranou, k provedení jiného vyšetřování,
trestního stíhání nebo soudního řízení, než je to, které je
uvedeno v žádosti.
14. Dožadující smluvní strana může požadovat, aby dožádaná
strana uchovala v tajnosti existenci a podstatu žádosti s výjimkou
toho, co je nutné pro vyřízení samotné žádosti. Pokud dožádaná
strana nemůže splnit požadavek důvěrnosti, informuje o tom
okamžitě dožadující stranu.
15. Vzájemná právní pomoc může být odmítnuta:
a) jestliže žádost neodpovídá ustanovením tohoto článku,
b) jestliže se dožádaná strana domnívá, že vyhovění žádosti může
poškodit její svrchovanost, bezpečnost, veřejný pořádek nebo
jiné podstatné zájmy,
c) jestliže vnitrostátní právo zakazuje orgánům dožádané smluvní
strany vyřizovat předkládanou žádost týkající se podobného
trestného činu, pokud byl tento trestný čin předmětem
vyšetřování, trestního stíhání nebo řízení v souladu s jejich
vlastní jurisdikcí,
d) jestliže žádost odporuje ustanovením právního řádu dožádané
smluvní strany, která se týkají vyřizování žádosti o poskytnutí
právní pomoci.
16. Jakékoliv odmítnutí poskytnout vzájemnou právní pomoc musí
být zdůvodněno.
17. Poskytnutí vzájemné právní pomoci může dožádaná strana
odložit z toho důvodu, že by narušovalo právě probíhající
vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení. V takovém případě
bude dožádaná strana konzultovat s dožadující stranou, aby se
určilo, zda právní pomoc může být poskytnuta v takové lhůtě a za
takových podmínek, které dožádaná strana považuje za potřebné.
18. Svědek, znalec nebo jiná osoba, která souhlasí s poskytnutím
svědecké výpovědi během projednání, případně pomoci při
vyšetřování, trestním stíhání nebo soudním řízení na území
dožadující smluvní strany, nepodléhá trestnímu stíhání, zatčení,
potrestání nebo jiným omezením osobní svobody na tomto území v
souvislosti s činností, trestnými činy a stíháním, které se
vztahují k období do jeho odjezdu z území dožádané smluvní strany.
Platnost záruky osobní bezpečnosti končí, jestliže svědek, znalec
nebo jiná osoba měl v průběhu následujících 15 dnů, případně v
průběhu jakéhokoliv období dohodnutého mezi smluvními stranami,
počínaje termínem, kdy byl oficiálně vyrozuměn o tom, že jeho
přítomnost již není pro soudní orgány nutná, možnost opustit toto
území, avšak dobrovolně na tomto území zůstal, nebo poté, kdy je
opustil, vrátil se o své vlastní vůli zpět.
19. Běžné výdaje spojené s vyřízením žádosti hradí dožádaná
smluvní strana, pokud nebylo mezi smluvními stranami dohodnuto
jinak. Jestliže vyřizování žádosti vyžaduje či si vyžádá podstatné
výdaje, případně výdaje mimořádného charakteru, projednávají
smluvní strany určení lhůt a podmínek pro vyhovění žádosti, jakož
i způsob krytí těchto výdajů.
20. Smluvní strany posoudí dle potřeby možnost uzavření
dvoustranných nebo mnohostranných smluv, nebo ujednání, které by
odpovídaly účelům tohoto článku, zvýšily jeho význam a zajistily
jeho provádění v praxi.
Čl.8
Předávaní písemností
Smluvní strany posoudí možnost vzájemného předávání písemností
pro vyšetřování trestných činů, stanovených v souladu s článkem 3
odstavec 1 v případech, kdy takové předání odpovídá zájmům řádného
výkonu spravedlnosti.
Čl.9
Další formy spolupráce a přípravy kádrů
1. Smluvní strany budou úzce spolupracovat v souladu se svými
vnitrostátními právními a administrativními řády s cílem zvýšení
účinnosti opatření k výkonu práva za účelem potlačení trestných
činů stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1. Smluvní strany
zejména na základě bilaterálních a multilaterálních dohod:
a) vytvoří a budou udržovat komunikační kanály mezi odpovědnými
národními orgány a službami pro zajištění spolehlivé a rychlé
výměny informací týkajících se všech aspektů trestných činů
stanovených v článku 3 odst. 1 a jestliže to příslušné strany
budou považovat za vhodné, včetně návaznosti na příslušnou
trestnou činnost;
b) budou vzájemně spolupracovat při vyšetřování trestných činů
stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1 a majících
mezinárodní charakter za účelem zjištění:
i) totožnosti, místa pobytu a činnosti osob, které jsou
podezřelé z účasti na trestných činech stanovených v
souladu s článkem 3 odstavec 1;
ii) přemístění výtěžků nebo majetku získaného v důsledku
vykonání takovýchto trestných činů;
iii) přemístění omamných či psychotropních látek, látek
uvedených v tabulce I a tabulce II této Úmluvy, jakož i
prostředků určených pro využití při páchání trestných
činů;
c) ve vhodných případech a pokud to nebude v rozporu s
vnitrostátními právními řády, vytvoří společné týmy, přičemž
budou brát v úvahu potřebu ochrany osob a operací provádějících
a prováděných v souladu s ustanoveními tohoto odstavce.
Představitelé jakékoli smluvní strany v těchto týmech budou
jednat jako zplnomocněnci příslušných orgánů strany, na jejímž
území se má operace konat; ve všech těchto případech příslušné
smluvní strany zajistí úplné dodržení svrchovanosti té smluvní
strany, na jejímž území se daná operace bude konat;
d) v příslušných případech předají v potřebném množství vzorky
látek pro analytické nebo výzkumné účely;
e) budou podporovat účinnou koordinaci mezi svými příslušnými
institucemi a službami a výměnu pracovníků a jiných odborníků,
včetně umístění styčných úředníků.
2. Každá smluvní strana v nezbytném rozsahu zahájí, vyvine nebo
zdokonalí konkrétní programy přípravy personálu orgánů ochrany
práva a ostatních orgánů, včetně celních orgánů, odpovídajících za
potlačování trestných činů stanovených v souladu s článkem 3
odstavec 1. Takové programy se budou zejména týkat:
a) metod použitých při odhalování a potlačování trestných činů
stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1;
b) tras a prostředků používaných osobami podezřelými z účasti na
trestných činech stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1,
zvláště v tranzitních státech, a příslušných protiopatření;
c) sledování dovozu a vývozu omamných či psychotropních látek a
látek obsažených v tabulce I a v tabulce II;
d) odhalování a sledování obratu příjmů a majetku získaného v
důsledku páchání trestné činnosti, stanovené článkem 3
odstavec 1, omamných či psychotropních látek a látek obsažených
v tabulce I a tabulce II, jakož i prostředků použitých nebo
určených k použití při spáchání takovýchto trestných činů;
e) metod používaných pro předání, uschování nebo zatajení takových
příjmů, majetku a prostředků;
f) shromažďování důkazů;
g) kontrolních metod v oblastech volného obchodu a svobodných
přístavech;
h) moderních bezpečnostních metod.
3. Smluvní strany si budou vzájemně pomáhat při plánování a
provádění výzkumných programů a při přípravě kádrů, určených pro
předávání odborných znalostí v oblastech uvedených v odstavci 2
tohoto článku a s tímto cílem budou také v příslušných případech
využívat oblastní a mezinárodní konference a semináře pro
podnícení spolupráce a posouzení problémů společného zájmu, včetně
speciálních problémů a potřeb tranzitních států.
Čl.10
Mezinárodní spolupráce a pomoc
tranzitním státům
1. Smluvní strany spolupracují přímo nebo prostřednictvím
příslušných mezinárodních nebo regionálních organizací za účelem
poskytnutí pomoci a podpory tranzitním státům a zejména rozvojovým
zemím, které takovou pomoc potřebují, formou programů technické
spolupráce při potlačování nedovoleného obchodu, jakož i formou
jiných opatření s tím souvisejících.
2. Smluvní strany se dále mohou zavázat, že přímo nebo
prostřednictvím příslušných mezinárodních nebo regionálních
organizací budou poskytovat finanční pomoc těmto tranzitním státům
na rozšiřování a upevňování infrastruktury potřebné pro účinnou
kontrolu a prevenci nedovoleného obchodu.
3. Smluvní strany mohou uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné
smlouvy nebo ujednání za účelem zvýšení účinnosti mezinárodní
spolupráce při plnění tohoto článku a mohou v této souvislosti
brát v úvahu finanční ujednání.
Čl.11
Sledované dodávky
1. Pokud to dovolují základní zásady jejich vnitrostátních
právních řádů, budou smluvní strany přijímat nezbytná opatření a v
rámci svých možností umožňovat využití sledovaných dodávek na
mezinárodní úrovni, na základě dohod nebo ustanovení vzájemně
přijatelných, za účelem identifikace osob, které se podílejí na
trestných činech stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1, a
trestního stíhání proti nim.
2. Rozhodnutí použít sledované zásilky se přijímají případ od
případu a je možno tam, kde je to nutné, zvážit finanční vyrovnání
s ohledem na výkon jurisdikce příslušnými stranami.
3. Nedovolené zboží, jehož sledované dodávky se provádějí v
souladu s uzavřenými úmluvami, může být se souhlasem příslušných
stran zachyceno a uchováno pro další dodávky, přičemž obsah
omamných a psychotropních látek může být uchován nebo zabaven,
případně úplně nebo částečně zaměněn.
Čl.12
Látky často používané při nezákonné výrobě
omamných nebo psychotropních látek
1. Smluvní strany budou přijímat opatření, která budou pokládat
za vhodná, k zamezení úniku látek uvedených v tabulce I a tabulce
II používaných za účelem nedovolené výroby omamných nebo
psychotropních látek a budou za tímto účelem navzájem
spolupracovat.
2. Má-li smluvní strana nebo Úřad informace, které podle jeho
názoru mohou vyžadovat zařazení některé látky do tabulky I nebo
tabulky II, ohlásí to generálnímu tajemníkovi a poskytne mu
informace na podporu tohoto oznámení. Postupy uvedené v odstavcích
2-7 tohoto článku se používají i tehdy, jestliže smluvní strana
nebo Úřad mají informaci, která opravňuje vyloučení některé látky
z tabulky I nebo tabulky II, případně převedení látky z jedné
tabulky do druhé.
3. Generální tajemník předá takové oznámení a všechny
informace, které považuje za závažné, smluvním stranám, Komisi a v
případě, že hlášení zaslala smluvní strana, Úřadu. Smluvní strany
sdělí své připomínky k oznámení generálnímu tajemníkovi a rovněž
tak všechny dodatečné informace, které mohou Úřadu posloužit při
vyhodnocování a Komisi při jejím rozhodování.
4. Pokud Úřad zjistí, s přihlédnutím k rozsahu, významu a
různosti dovoleného použití látek a k možnosti a snadnosti použití
alternativních látek, jak k povolenému použití, tak k nedovolenému
zpracování nebo výrobě omamných a psychotropních látek, že
a) této látky se často používá k nedovolenému zpracovávání nebo
výrobě omamných nebo psychotropních látek a že
b) objem a rozsah nedovoleného zpracování nebo výroby omamných
nebo psychotropních látek vytváří vážné veřejné zdravotnické
nebo sociální problémy, které opravňují k mezinárodním akcím,
oznámí Úřad Komisi výsledky vyhodnocení této látky včetně
pravděpodobného následku zařazení látky buď do tabulky I nebo
tabulky II jak pro dovolené použití, tak pro nedovolené
zpracování nebo výrobu, spolu s doporučeními monitorovacích
opatření, pokud tato budou nutná ve světle tohoto vyhodnocení.
5. Komise s přihlédnutím k připomínkám předloženým smluvními
stranami a k připomínkám a doporučením Úřadu, jehož hodnocení ve
vědeckých otázkách bude rozhodující, a rovněž s patřičným
přihlédnutím ke všem ostatním závažným faktorům v této
záležitosti, může při hlasování rozhodnout dvoutřetinovou většinou
svých členů o zařazení látky do tabulky I nebo tabulky II.
6. Všechna rozhodnutí Komise učiněná na základě tohoto článku,
budou oznámena generálním tajemníkem všem státům a jiným
organizacím, které jsou a které mají právo stát se stranami této
Úmluvy a členy Úřadu. Takovéto rozhodnutí vstupuje pro každou
smluvní stranu v platnost 180 dní po datu takového oznámení.
podléhají přezkoumání Radou na žádost kterékoli smluvní
strany, se kterou se obrátila během 180 dní od data
oznámení rozhodnutí. Žádost o přezkoumání bude zaslána
generálnímu tajemníkovi spolu se všemi příslušnými
informacemi, na kterých se žádost o přezkoumání zakládá.
b) Generální tajemník zašle kopie žádosti o přezkoumání a
příslušné informace Komisi, Úřadu a všem smluvním stranám
a vyzve je, aby do 90 dní zaslaly připomínky. Všechny
došlé připomínky budou předloženy ke zvážení Radě.
c) Rada může rozhodnutí Komise potvrdit nebo zrušit.
Oznámení o rozhodnutí Rady bude zasláno všem státům,
které jsou nebo se mohou stát smluvními stranami této
Úmluvy, Komisi a Úřadu.
ustanovení odstavce 1 tohoto článku a rovněž ustanovení
Úmluvy z r. 1961, této Úmluvy s doplňky a Úmluvy z r.
1971, realizují taková opatření, která pokládají za
potřebná pro kontrolu výroby a šíření látek uvedených v
tabulce I a tabulce II této Úmluvy.
b) Za tímto účelem mohou smluvní strany:
i) provádět kontrolu všech osob a podniků, které
vyrábějí a distribuují takové látky nebo se na této
výrobě a šíření podílejí,
ii) kontrolovat pomocí licencí podniky a zařízení, kde
může docházet k takovéto výrobě a distribuci,
iii) požadovat od majitelů licence povolení na provádění
výše uvedených operací,
iv) vzhledem k současné konjunktuře trhu nepřipustit,
aby výrobci a distributoři soustředili větší
množství těchto látek, než je nutné pro normální
činnost.
9. Každá smluvní strana bude s ohledem na látky z tabulky I a
tabulky II činit tato opatření:
a) vytvoří a bude udržovat systém sledování mezinárodního obchodu
s látkami zařazenými do tabulky I a tabulky II, aby se
usnadnilo zjišťování podezřelých transakcí. Takovéto
monitorovací systémy budou používány v úzké spolupráci s
výrobci, dovozci, vývozci, osobami oprávněnými k distribuci ve
velkém, osobami oprávněnými k distribuci v malém, které budou
příslušné státní orgány informovat o podezřelých objednávkách a
transakcích;
b) bude zabezpečovat zabavení každé látky zařazené do tabulky I
nebo do tabulky II, pokud existuje dostatečný důkaz, že má být
použita k nedovolenému zpracování nebo výrobě omamných nebo
psychotropních látek;
c) uvědomí co nejdříve příslušné státní orgány a služebny
příslušných smluvních stran v případě, že existuje důvod k
domněnce, že dovoz, vývoz nebo průvoz jakékoliv látky z tabulky
I nebo tabulky II se uskutečňuje za účelem nedovoleného
zpracování nebo výroby omamných nebo psychotropních látek,
včetně podrobných informací o prostředcích placení a
jakýchkoliv dalších podstatných skutečnostech, které vedly
k této domněnce;
d) bude požadovat, aby dovozy a vývozy byly řádně označeny a
opatřeny dokumenty. Obchodní dokumenty, jako faktury, seznamy
lodního nákladu, nákladní listy (konosamenty), celní dokumenty
a další dopravní doklady musí obsahovat názvy dovážených nebo
vyvážených látek, jak jsou uvedeny v tabulce I nebo tabulce II,
dovážené nebo vyvážené množství látky a jméno a adresu dovozce,
vývozce a příjemce zásilky, pokud je k dispozici;
e) zabezpečí, že dokumenty uvedené v pododstavci d) budou uchovány
po dobu nejméně dvou let a že budou přístupné příslušným
státním orgánům ke kontrole.
příslušné strany, odeslané generálnímu tajemníkovi,
zabezpečí každá smluvní strana, z jejíhož území se bude
provádět vývoz jakékoliv látky z tabulky I, že před
takovým vývozem poskytnou její příslušné orgány
příslušným orgánům dovážející země tyto informace:
i) jméno a adresu vývozce a dovozce, a pokud existuje,
příjemce zásilky,
ii) označení látky zařazené do tabulky I,
iii) množství látky, jež má být vyvezené,
iv) předpokládaný hraniční přechod a předpokládané datum
odeslání,
v) jakoukoliv další informaci, o které smluvní strany
uzavřely vzájemnou úmluvu.
b) Smluvní strana může přijmout tvrdší anebo přísnější
opatření ke kontrole ve srovnání s těmi, jež jsou uvedena
v tomto odstavci, pokud jsou podle jejího názoru takováto
opatření žádoucí nebo nutná.
11. Pokud jedna smluvní strana poskytne informaci druhé smluvní
straně v souladu s odstavci 9 a 10 tohoto článku, může smluvní
strana, která tuto informaci poskytla, žádat, aby smluvní strana,
která informaci obdrží, zachovala důvěrnost jakéhokoliv
obchodního, služebního, hospodářského nebo služebního tajemství
nebo obchodní operace.
12. Každá smluvní strana bude Úřadu každoročně zasílat formou a
způsobem, který stanoví Úřad, a na formulářích, které dá k
dispozici Úřad, následující informace:
a) o zabavených množstvích látek zařazených do tabulky I a do
tabulky II a o jejich původu, pokud je znám;
b) o jakékoli látce nezařazené do tabulky I nebo do tabulky II,
o které bylo zjištěno, že byla použita k nedovolenému
zpracování nebo k výrobě omamných nebo psychotropních látek a o
které smluvní strany soudí, že je natolik významná, aby na ni
byl upozorněn Úřad;
c) o druzích úniku a metodách nedovolené výroby.
13. Úřad bude každoročně podávat Komisi zprávu o plnění tohoto
článku a Komise bude periodicky přezkoumávat přiměřenost a
správnost tabulky I a tabulky II.
14. Ustanovení tohoto článku se netýká farmaceutických přípravků
ani jiných přípravků obsahujících látky z tabulky I nebo z tabulky
II, jejichž složení je takové, že tyto látky nemohou být snadno
použity nebo opětovně získány pomocí dostupných prostředků.
Čl.13
Materiály a zařízení
Smluvní strany přijmou taková opatření, která pokládají za
nutná za účelem zamezení obchodu s materiály a zařízeními a jejich
úniku pro nedovolenou výrobu nebo zhotovování omamných prostředků
a psychotropních látek, a za tímto účelem budou spolu vzájemně
spolupracovat.
Čl.14
Opatření k vykořenění nedovoleného pěstování
narkotických rostlin a k omezení nedovolené
poptávky po omamných a psychotropních látkách
1. Žádná opatření, která smluvní strany přijmou v souladu s
touto Úmluvou, nebudou méně přísná, než ustanovení týkající se
vykořenění nezákonného pěstování rostlin, které obsahují omamné a
psychotropní látky, a umožňující likvidaci nedovolené poptávky po
omamných a psychotropních látkách, uvedená v Úmluvě z roku 1961,
této Úmluvě s doplňky a Úmluvě z roku 1971.
2. Každá smluvní strana přijme příslušná opatření zabraňující
nezákonně pěstovat a umožňující likvidovat rostliny, které
obsahují omamné nebo psychotropní látky, jako je opiový mák, keře
koka a rostliny konopí, nezákonně pěstované na jejím území.
Přijatá opatření budou respektovat základní lidská práva a brát
patřičný ohled na tradiční formy zákonného použití těchto rostlin
a rovněž na ochranu životního prostředí.
účinnosti úsilí o likvidaci. Tato spolupráce může, mimo
jiné, zahrnovat tam, kde to připadá v úvahu, podporu
integrovaného rozvoje zemědělských oblastí, vedoucí k
ekonomicky výhodným alternativám rostlinné výroby. Dříve,
než dojde k realizaci těchto zemědělských rozvojových
programů, měly by brát v úvahu takové skutečnosti jako
přístup k trhům, dostupnost zdrojů a převládající
sociálně ekonomické podmínky. Smluvní strany se mohou
dohodnout i na dalších vhodných formách spolupráce.
b) Smluvní strany budou podporovat také výměnu
vědeckotechnických informací a provádění výzkumu v
oblasti vykořenění nedovoleného pěstování.
c) V těch případech, kdy smluvní strany mají společné
hranice, budou usilovat o spolupráci při realizaci
likvidačních programů zabraňujících nezákonnému pěstování
v přilehlých hraničních oblastech.
4. Za účelem snížení utrpení lidí a likvidace finančních
podnětů pro nedovolený obchod přijímají smluvní strany vhodná
opatření zaměřená na likvidaci nebo omezení nedovolené poptávky po
omamných prostředcích a psychotropních látkách. Tato opatření se
mohou případně opírat o doporučení Organizace spojených národů,
odborných organizací Organizace spojených národů, jako je Světová
zdravotnická organizace, a jiných kompetentních mezinárodních
organizací, jakož i o komplexní mezidisciplinární plán, který byl
přijat na Mezinárodní konferenci o boji se zneužíváním omamných
prostředků a jejich nezákonným obchodováním, konané v roce 1987,
a to v takovém rozsahu, který se týká vládních i nevládních
institucí, činnosti jednotlivých osob a organizací v oblasti
prevence proti narkomanii, léčby a obnovení pracovní schopnosti
u narkomanů. Smluvní strany mohou uzavírat dvoustranné nebo
mnohostranné smlouvy nebo sjednávat smlouvy, zaměřené na likvidaci
nebo omezení poptávky po omamných nebo psychotropních látkách.
5. Smluvní strany mohou rovněž přijímat nezbytná opatření pro
urychlené zničení nebo zákonné využití omamných či psychotropních
látek a látek uvedených v tabulce I a tabulce II, které jsou
zabaveny, případně které byly konfiskovány, jakož i pro zajištění
povolení použít tyto látky jako důkaz.
Čl.15
Komerční dopravci
1. Smluvní strany podniknou patřičná opatření, aby se dopravní
prostředky používané komerčními dopravci nezneužívaly k provádění
trestných činů stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1; tato
opatření mohou zahrnovat i zvláštní ujednání s komerčními
dopravci.
2. Každá smluvní strana bude od komerčních dopravců vyžadovat,
aby podnikli přiměřená preventivní opatření, která by zabránila
zneužívání jejich dopravních prostředků k trestným činům v souladu
s článkem 3 odstavec 1. Tato preventivní opatření mohou zahrnovat:
a) jestliže komerční dopravce má své hlavní podnikatelské sídlo na
území smluvní strany:
i) výcvik zaměstnanců k odhalování podezřelých zásilek nebo
osob;
ii) podporu příznivého vztahu zaměstnanců k jejich povinnostem;
b) jestliže dopravce podniká na území smluvní strany:
i) kde je to možné, včasné předložení předem prohlášení
o nákladu;
ii) na kontejnerech používání patřičných, individuálně
ověřených plomb;
iii) operativní hlášení podezřelých okolností, které se mohou
vztahovat k trestným činům podle článku 3 odstavec 1,
příslušným orgánům.
3. Každá smluvní strana bude dbát o to, aby se zajistilo, že
komerční dopravci a příslušné orgány na hraničních přechodech a
jiných místech celního odbavování budou spolupracovat s cílem
zabránit nedovolenému přístupu k dopravním prostředkům a k nákladu
a přijímat příslušná bezpečnostní opatření.
Čl.16
Obchodní doklady a označování
exportních nákladů
1. Každá smluvní strana bude vyžadovat, aby zákonně vyvážené
omamné prostředky a psychotropní látky byly opatřeny řádnými
dokumenty. Jako doplněk k požadavkům předkládaným k dokumentaci v
souladu s článkem 31 Úmluvy z roku 1961 a článkem 12 Úmluvy z roku
1971 musí obchodní doklady, jako faktury, nákladní listy, celní,
dopravní a jiné nákladní doklady obsahovat názvy vyvážených
omamných a psychotropních látek, jméno a adresu vývozce, dovozce a
adresu a jméno příjemce zboží, pokud je k dispozici.
2. Každá smluvní strana bude vyžadovat, aby zásilky vyvážených
omamných a psychotropních látek nebyly označovány nesprávně.
Čl.17
Nedovolený obchod na moři
1. Smluvní strany budou v souladu s mezinárodním mořským právem
spolupracovat v nejširší možné míře s cílem potlačení nedovoleného
obchodu na moři.
2. Jestliže smluvní strana, která má rozumné důvody se
domnívat, že loď plující pod její vlajkou nebo loď, která
nevztyčila vlajku nebo své znaky registrace, je používána pro
nedovolený obchod, požádá ostatní smluvní strany o pomoc při
potlačování jejího zneužívání k tomuto účelu; takto požádané
smluvní strany poskytnou tuto pomoc v mezích svých možností.
3. Smluvní strana, která má rozumné důvody se domnívat, že loď,
která využívá svobody plavby v souladu s mezinárodním právem a
pluje pod vlajkou nebo vztyčuje znaky registrace jiné smluvní
strany, se účastní na nedovoleném obchodu, může o tom vyrozumět
stát vlajky a vyžádat si potvrzení o registraci a v případě, že
jej získá, může požádat stát vlajky o povolení přijmout ve vztahu
k lodi příslušná opatření.
4. V souladu s odstavcem 3, případně v souladu s platnými
vzájemnými smlouvami mezi nimi nebo jakoukoliv jinou dohodou nebo
ujednáním, kterých bylo mezi smluvními stranami dosaženo, může
stát vlajky dožadujícímu státu povolit, mimo jiné
a) vstup na loď,
b) provést prohlídku lodi,
c) přijmout příslušná opatření ve vztahu k této lodi, osobám a
nákladu na palubě, jestliže bude prokázána účast na nedovoleném
obchodu.
5. V případě přijetí opatření na základě tohoto článku budou
příslušné smluvní strany brát patřičný ohled na nutnost neohrozit
bezpečnost života na moři, lodi nebo nákladu, jakož i nepoškodit
obchodní, bezpečnostní a jiné zákonné zájmy státu vlajky nebo
jakéhokoliv jiného dotčeného státu.
6. Stát vlajky může v souladu se svými závazky, vyplývajícími z
odstavce 1 tohoto článku, omezit svoje povolení podmínkami, které
musí být schváleny jím a dožadující smluvní stranou, včetně
podmínek, které se týkají odpovědnosti.
7. Pro účely odstavců 3 a 4 tohoto článku každá smluvní strana
urychleně odpoví na dotaz druhé smluvní strany s cílem stanovit,
zda příslušná loď je registrována podle jejích vnitrostátních
předpisů, a na žádost o povolení podle předchozího odstavce. V
době přístupu k této Úmluvě určí každá smluvní strana orgán
příslušný k přijímání a vyřizování těchto žádostí. Orgán určený
smluvní stranou k tomuto účelu bude oznámen prostřednictvím
generálního tajemníka všem ostatním smluvním stranám do jednoho
měsíce od jeho určení.
8. Smluvní strana, která učinila opatření podle tohoto článku,
bude neprodleně informovat příslušný stát vlajky o výsledcích
těchto opatření.
9. Smluvní strany posoudí možnost uzavření dvoustranných nebo
regionálních smluv nebo ujednání s cílem provádět ustanovení
tohoto článku nebo zvýšit jejich účinnost.
10. Opatření, která se přijímají na základě odstavce 4 tohoto
článku, provádějí výlučně vojenské lodě nebo vojenská letadla,
případně jiné lodě nebo letadla, které mají výrazné vnější
označení dovolující jejich identifikaci, že jsou ve vládní službě,
a zplnomocněné pro tyto účely.
11. Při jakýchkoliv akcích prováděných v souladu s tímto článkem
je třeba brát patřičný ohled na nutnost neztěžovat nebo
nepoškozovat výkon práv a povinností, jakož i jurisdikci
pobřežních států v souladu s mezinárodním mořským právem.
Čl.18
Svobodné obchodní zóny a svobodné přístavy
1. Za účelem potlačení nedovoleného obchodu s omamnými a
psychotropními látkami a látkami uvedenými v tabulce I a tabulce
II ve svobodných zónách a svobodných přístavech přijmou smluvní
strany opatření, která nebudou méně přísná než opatření v
kterékoliv jiné části jejich území.
2. Smluvní strany budou usilovat o to,
a) aby byl sledován pohyb zboží a osob ve svobodných obchodních
zónách a svobodných přístavech, a k tomu účelu zmocní příslušné
národní orgány k prohlídce nákladu, připlouvajících
a odplouvajících lodí, včetně zábavných jacht a rybářských
lodí, jakož i letadel a vozidel a v případě potřeby k provádění
kontroly členů posádky a cestujících, jakož i jejich zavazadel;
b) aby byl vytvořen a využíván systém k odhalování nákladů
podezřelých z toho, že obsahují omamné a psychotropní látky
uvedené v tabulce I a tabulce II, které se do svobodných
obchodních zón a přístavů dovážejí, případně se z nich
vyvážejí;
c) aby byly vytvořeny systémy hlídek v docích, na letištích a v
bodech hraniční kontroly ve svobodných obchodních zónách a
svobodných přístavech.
Čl.19
Využití poštovních zásilek
1. V souladu se svými závazky podle Úmluvy o Světové poštovní
unii, jakož i se základními zásadami svých vnitrostátních právních
řádů, smluvní strany přijmou opatření proti zneužívání pošty
k nedovolenému obchodu a k tomuto účelu budou vzájemně
spolupracovat.
2. Opatření podle odstavce 1 tohoto článku budou zahrnovat
zejména:
a) koordinovaná preventivní a represivní opatření, která budou
odrazovat od zneužívání pošty k nedovolenému obchodu;
b) zavedení a využívání zplnomocněných orgánů k ochraně zákonů,
techniky určené k detekci nedovolených omamných a
psychotropních látek a látek uvedených v tabulce I a tabulce II
v poštovních zásilkách;
c) legislativní opatření určená k tomu, aby umožnila použití
vhodných prostředků k zajištění důkazů potřebných pro soudní
řízení.
Čl.20
Informace podávané smluvními stranami
1. Smluvní strany budou podávat Komisi prostřednictvím
generálního tajemníka informace o účinnosti této Úmluvy na jejich
území, a to zejména:
a) texty zákonů a předpisů přijatých za účelem zajistit plnění
této Úmluvy;
b) podrobné informace o otázkách, které se týkají nedovoleného
obchodu a spadají pod jejich jurisdikci, které pokládají za
důležité z důvodu odhalených nových tendencí a množství, které
je do tohoto obchodu zahrnuto, jakož i zdrojů k získávání látek
nebo postupů, které používají osoby při nedovoleném obchodu.
2. Smluvní strany budou podávat dané informace způsobem a v
termínech, které stanoví Komise.
Čl.21
Funkce Komise
Komise je oprávněna zkoumat všechny otázky, které mají vztah k
cílům této Úmluvy, zejména:
a) na základě informace předložené smluvními stranami v souladu s
článkem 20 Komise sleduje plnění této Úmluvy;
b) může předkládat návrh a obecná doporučení na základě posouzení
informací obdržených od smluvních stran;
c) může upozorňovat Úřad na jakékoliv otázky, které mohou mít
vztah k jejím funkcím;
d) přijme ke kterékoliv otázce, kterou jí Úřad předá k posouzení v
souladu s odstavcem 1 b) článku 22, taková opatření, která uzná
za vhodná;
e) může v souladu s procedurálními postupy uvedenými v článku 12
zanášet do tabulky I a tabulky II změny;
f) může upozorňovat státy, které nejsou smluvními stranami, na
rozhodnutí a doporučení, která přijímá v souladu s touto
Úmluvou s tím, aby tyto smluvní strany prozkoumaly otázku
možnosti přijmout opatření v souladu se zmíněnou Úmluvou.
Čl.22
Funkce Úřadu
1. Aniž by byly dotčeny funkce Komise podle článku 21 této
Úmluvy a funkce Úřadu a Komise na základě Úmluvy z roku 1961, této
Úmluvy s doplňky a Úmluvy z roku 1971:
a) Jestliže na základě informací poskytnutých generálnímu
tajemníkovi nebo Komisi, případně informace poskytnuté orgány
Organizace spojených národů má Úřad důvod se domnívat, že cíle
této Úmluvy v otázkách, které se týkají jeho kompetence, se
neplní, může Úřad požádat smluvní stranu nebo strany, aby mu
předložily příslušnou informaci;
b) ve vztahu k článkům 12, 13 a 16:
i) do přijetí opatření na základě pododstavce a) tohoto
článku může Úřad, bude-li to považovat za nutné, vyzvat
příslušnou smluvní stranu, aby učinila taková opatření k
nápravě, která se za daných okolností jeví jako nutná pro
realizaci ustanovení článků 12, 13 a 16,
ii) do přijetí opatření na základě pododstavce (iii), který
následuje, pokládá Úřad své kontakty s příslušnou smluvní
stranou na základě předchozích pododstavců za důvěrné;
iii) shledá-li Úřad, že příslušná smluvní strana nepřijala
opatření k nápravě, když o to byla požádána na základě
tohoto pododstavce, může na tuto otázku upozornit smluvní
strany, Radu i Komisi. V každém materiálu, který publikuje
Úřad na základě tohoto pododstavce, jsou uváděny rovněž
názory příslušné smluvní strany, jestliže tato o to
požádá.
2. Každá smluvní strana se pozve k účasti na zasedání Úřadu, na
kterém je podle tohoto článku projednávána otázka, na níž má přímý
zájem.
3. V případě, že rozhodnutí Úřadu přijímané podle tohoto článku
nebylo přijato jednomyslně, bude též uvedeno stanovisko menšiny.
4. Rozhodnutí Úřadu podle tohoto článku budou přijímána
dvoutřetinovou většinou všech členů Úřadu.
5. Při plnění svých funkcí v souladu s odstavcem 1 (a) tohoto
článku zajišťuje Úřad důvěrnost veškerých informací, které má k
dispozici.
6. Odpovědnost Úřadu podle tohoto článku se nevztahuje na
realizaci smluv nebo dohod uzavřených mezi smluvními stranami v
souladu s ustanovením této Úmluvy.
7. Ustanovení tohoto článku se použijí v případě sporů mezi
smluvními stranami, na něž se vztahují ustanovení článku 32.
Čl.23
Zprávy Úřadu
1. Úřad každoročně připravuje zprávu o své činnosti, která
obsahuje rozbor informací, které má Úřad k dispozici, a v
příslušných případech výklad, pokud o něj smluvní strany požádaly,
spolu s poznámkami a doporučeními, která může Úřad vnést. Úřad
může sestavovat doplňující materiály, které pokládá za nutné.
Materiály se předkládají Radě prostřednictvím Komise, která může
vznést připomínky, které pokládá za účelné.
2. Materiály Úřadu se rozesílají smluvním stranám a poté jsou
publikovány generálním tajemníkem. Smluvní strany povolují jejich
neomezené rozšiřování.
Čl.24
Použití přísnějších opatření než vyžaduje Úmluva
Strana může přijímat tvrdší nebo přísnější opatření než stanoví
tato Úmluva, jestliže jsou podle jejího názoru žádoucí nebo nutná
pro odvrácení nebo potlačení nedovoleného obchodu.
Čl.25
Zachování práv a závazků podle předchozích smluv
Ustanovení této Úmluvy neomezují žádná práva ani závazky, které
na sebe smluvní strany této Úmluvy převzaly podle Úmluvy z roku
1961, této Úmluvy s doplňky a Úmluvy z roku 1971.
Čl.26
Podpis
Tato Úmluva bude otevřena k podpisu v úřadovně Organizace
spojených národů ve Vídni od 20. prosince 1988 do 28. února 1989,
a poté v Ústředí Organizace spojených národů v New Yorku do 20.
prosince 1989:
a) všemi státy;
b) Namibií, zastoupenou Radou Organizace spojených národů pro
Namibii;
c) regionálními organizacemi ekonomické integrace, které jsou
kompetentní pro vedení jednání. uzavření a plnění mezinárodních
smluv o otázkách, které jsou předmětem této Úmluvy; odkazy
v rámci Úmluvy na smluvní strany, státy nebo národní služby se
na tyto organizace použijí v mezích jejich kompetence.
Čl.27
Ratifikace, přijetí, schválení nebo akt
oficiálního potvrzení
1. Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení státy
a Namibií, zastoupenou Radou Organizace spojených národů pro
Namibii, jakož i aktům oficiálního potvrzení oblastních organizací
ekonomické integrace, uvedených v pododstavci (c) článku 26.
Ratifikační listiny a dokumenty o přijetí nebo schválení, jakož i
dokumenty, které se týkají oficiálního potvrzení, budou uloženy u
generálního tajemníka.
2. V dokumentech o oficiálním potvrzení oznamují regionální
organizace ekonomické integrace rozsah své kompetence ve vztahu k
otázkám, které upravuje tato Úmluva. Tyto organizace rovněž
informují generálního tajemníka o jakýchkoliv změnách v rozsahu
jejich kompetence ve vztahu k otázkám, které tato Úmluva
upravuje.
Čl.28
Přístup
1. Tato Úmluva zůstává otevřena k přístupu kterémukoli státu,
Namibii, zastoupené Radou Organizace spojených národů pro Namibii,
a regionální organizaci ekonomické integrace, uvedené v
pododstavci (c) článku 26. Přístup se provádí uložením listiny o
přístupu u generálního tajemníka.
2. V dokumentech o přístupu uvádějí regionální organizace
ekonomické integrace rozsah vlastní kompetence ve vztahu k
otázkám, které tato Úmluva upravuje. Tyto organizace zároveň
informují generálního tajemníka o všech změnách v rozsahu jejich
kompetence ve vztahu k otázkám, které tato Úmluva upravuje.
Čl.29
Vstup v platnost
1. Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den ode dne, kdy
bude u generálního tajemníka uložena dvacátá ratifikační listina,
listina o přijetí, schválení nebo přístupu států nebo Namibie
zastoupené Radou pro Namibii.
2. Pro každý stát nebo Namibii, zastoupenou Radou pro Namibii,
který ratifikuje, přijme a schválí tuto Úmluvu, případně k ní
přistoupí po uložení dvacáté ratifikační listiny nebo dokumentu o
přijetí, schválení nebo přístupu, vstoupí Úmluva v platnost
devadesátý den ode dne uložení jeho ratifikační listiny nebo
dokumentu o přijetí, schválení nebo přístupu.
3. Pro každou regionální organizaci ekonomické integrace
uvedenou v pododstavci (c) článku 26, která poté, kdy uloží
dokument týkající se aktu oficiálního potvrzení nebo dokument o
přístupu, vstoupí tato Úmluva v platnost devadesátý den po tomto
uložení nebo v den, kdy tato Úmluva vstupuje v platnost v souladu
s odstavcem 1 tohoto článku v závislosti na tom, které z těchto
dat je pozdější.
Čl.30
Výpověď
1. Každá smluvní strana může kdykoliv tuto Úmluvu vypovědět
písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi.
2. Tato výpověď vstupuje pro danou smluvní stranu v platnost
rok po obdržení oznámení generálním tajemníkem.
Čl.31
Změny
1. Každá smluvní strana může navrhnout změnu této Úmluvy. Text
každé změny a její zdůvodnění tato smluvní strana oznámí
generálnímu tajemníkovi, který je rozešle ostatním smluvním
stranám s dotazem, zda s navrhovanou změnou souhlasí. Jestliže
navrhovaná změna rozeslaná tímto způsobem nebyla odmítnuta žádnou
smluvní stranou v průběhu čtyř měsíců ode dne, kdy byla rozeslaná,
nabude účinnosti a vstoupí v platnost pro každou smluvní stranu po
uplynutí devadesáti dnů od uložení u generálního tajemníka
dokumentu potvrzujícího její souhlas se zavedením této změny.
2. Jestliže navrhovanou změnu některá smluvní strana odmítne,
generální tajemník po konzultaci se smluvními stranami a na žádost
většiny toto oznámí, jakož i všechny jiné námitky, které smluvní
strany předloží, Radě, a může rozhodnout o svolání konference v
souladu s odstavcem 4 článku 62 Charty Organizace spojených
národů. Každá změna přijatá na konferenci se začleňuje do
Protokolu o změnách. Generální tajemník se informuje zvlášť o
souhlasu s takovým Protokolem.
Čl.32
Urovnávání sporů
1. Vyvstane-li mezi dvěma nebo více smluvními stranami jakýkoli
spor o výklad nebo provádění této Úmluvy, smluvní strany zahájí
vzájemné konzultace za účelem urovnat spor jednáním, vyšetřováním,
zprostředkováním, smírčím řízením, arbitráží, odvoláním se k
regionálním orgánům, soudním řízením nebo jinými pokojnými
prostředky podle své volby.
2. Každý spor, který nebude možno urovnat způsobem uvedeným v
odstavci 1 tohoto článku, bude postoupen k rozhodnutí
Mezinárodnímu soudnímu dvoru na žádost kteréhokoliv státu, který
je stranou ve sporu.
3. Jestliže některá regionální organizace ekonomické integrace
uvedená v pododstavci (c) článku 26 je stranou ve sporu, který
nemůže být urovnán způsobem uvedeným v odstavci 1 tohoto článku,
může se tato odvolat přes kterýkoliv členský stát Organizace
spojených národů k Radě se žádostí o posudek Mezinárodního
soudního dvora v souladu s článkem 65 Statutu Mezinárodního
soudního dvora, jehož názor bude pokládán za rozhodující.
4. Každý stát při podpisu nebo ratifikaci, přijetí nebo
schválení této Úmluvy, nebo při přístupu k ní, případně každá
regionální organizace ekonomické integrace při podpisu nebo
uložení aktu, který je oficiálně schválen, nebo při přístupu mohou
prohlásit, že se necítí vázány ustanoveními odstavců 2 a 3 tohoto
článku. Ostatní smluvní strany se nepokládají za vázané
ustanoveními odstavců 2 a 3 ve vztahu k té smluvní straně, která
učinila takové prohlášení.
5. Každá smluvní strana, která učinila prohlášení v souladu s
odstavcem 4 tohoto článku, je může kdykoliv vzít zpět oznámením
generálnímu tajemníkovi.
Čl.33
Autentičnost znění
Anglické, arabské, španělské, čínské, ruské a francouzské znění
této Úmluvy jsou stejně autentická.
Čl.34
Depozitář
Depozitářem této Úmluvy je generální tajemník.
Na důkaz toho níže podepsaní řádní zmocněnci podepsali tuto
Úmluvu.
Dáno ve Vídni v jednom vyhotovení dne 20. prosince 1988.
Příl.1
Tabulka 1 Tabulka 2
efedrin aceton
ergometrin anhydrid kyseliny octové
ergotamin diethyleter
1-fenyl-2-propanon kyselina anthranilová
kyselina lysergová kyselina fenyloctová
pseudoefedrin piperidin
Soli látek uvedených v této Soli látek uvedených v této
tabulce ve všech případech, tabulce ve všech případech,
kdy tyto soli mohou kdy tyto soli mohou
existovat. existovat.
