Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 - sdělení č. 462/1991 Sb.

   462/1991 Sb.
                             SDĚLENÍ
           federálního ministerstva zahraničních věcí

   Federální  ministerstvo  zahraničních   věcí  sděluje,  že  dne
20. prosince  1988  byla  ve   Vídni  sjednána  Úmluva  Organizace
spojených   národů  proti   nedovolenému  obchodu   s  omamnými  a
psychotropními   látkami.   Jménem   Československé  socialistické
republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku dne 7. prosince 1989.

   S  Úmluvou  vyslovilo  souhlas  Federální  shromáždění  České a
Slovenské  Federativní  Republiky  a  prezident  České a Slovenské
Federativní  Republiky  ji  ratifikoval.  Ratifikační listina byla
uložena  u  generálního  tajemníka  Organizace  spojených  národů,
depozitáře Úmluvy, dne 4. června 1991.

   Úmluva vstoupila v platnost na  základě svého článku 29 odst. 1
dnem  11.  listopadu  1990.  Pro  Českou  a Slovenskou Federativní
Republiku vstoupila v platnost v  souladu se svým článkem 29 odst.
2 dnem 2. září 1991.

   Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.

                             ÚMLUVA
     Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu
               s omamnými a psychotropními látkami

   Smluvní strany této Úmluvy,

   hluboce  znepokojeny rozsahem  a stoupajícím  trendem nezákonné
výroby, poptávky  a obchodu s  omamnými a psychotropními  látkami,
které představují vážné ohrožení zdraví  a blaha lidí a nepříznivě
ovlivňují ekonomické, kulturní a politické základy společnosti,

   rovněž   hluboce   znepokojeny   stále   vzrůstajícím   šířením
nedovoleného  obchodu  s  omamnými  a  psychotropními látkami mezi
různými sociálními skupinami a zejména tím, že v mnohých oblastech
světa jsou zneužívány děti jako konzumenti nedovolených omamných a
psychotropních   látek  a   jsou  rovněž   zneužívány  při  jejich
nedovolené výrobě a obchodování, což představuje velké nebezpečí,

   uznávajíce  propojení  mezi   nedovoleným  obchodem  a  dalšími
formami organizované trestné činnosti s ním spojené, což podkopává
zákonné hospodářství a ohrožuje stabilitu, bezpečnost a suverenitu
států,

   uznávajíce rovněž, že nedovolený obchod představuje mezinárodní
trestnou činnost,  jejíž potlačení vyžaduje  naléhavou a prvořadou
pozornost,

   uvědomujíce  si, že  nedovolený obchod  zajišťuje velké  příjmy
a je   zdrojem   značného   majetku,   což  umožňuje  mezinárodním
zločineckým  organizacím  pronikat   do  vládních  struktur,  tyto
rozkládat a podkopávat, do zákonné  obchodní a finanční činnosti a
do společnosti na všech jejích úrovních,

   jsouce   pevně   rozhodnuty   připravit   osoby  zabývající  se
nedovoleným  obchodem  o  jejich  zisky  a  tím zlikvidovat jejich
hlavní hnací motiv,

   usilujíce  odstranit  základní  příčiny  zneužívání  omamných a
psychotropních  látek,   včetně  nedovolené  poptávky   po  těchto
látkách,  jakož i  ohromné  zisky  plynoucí z  tohoto nedovoleného
obchodu,

   berouce  v  úvahu,  že   kontrolní  opatření  jsou  nezbytná  u
některých   látek,   včetně   těch,   které  obsahují  prekurzory,
chemikálie a rozpouštědla, používaná při nezákonné výrobě omamných
a psychotropních látek, jejichž snadná dostupnost vedla ke zvýšení
pokoutní výroby omamných a psychotropních látek,

   usilujíce  o  zlepšení  mezinárodní  spolupráce při potlačování
nedovoleného obchodu na moři,

   uznávajíce,  že likvidace  nedovoleného obchodu  s narkotiky je
kolektivní povinností  všech států a  za tímto účelem  je potřebná
koordinace úsilí v rámci mezinárodní spolupráce,

   uznávajíce  příslušnost Organizace  spojených národů  v oblasti
kontroly  omamných  a  psychotropních  látek  a  přejíce  si,  aby
mezinárodní orgány činné v oblasti  kontroly působily v rámci této
organizace,

   opětovně  potvrzujíce   hlavní  zásady  existujících   smluv  o
kontrole omamných a psychotropních  látek a systém kontroly, který
tyto představují,

   uznávajíce   potřebu  posílit   a  doplnit   opatření  upravená
Jednotnou  úmluvou  o  omamných  látkách  z  roku  1961  ve  znění
Protokolu  z roku  1972 doplňujícího  Jednotnou úmluvu  o omamných
látkách a  Úmluvou o psychotropních  látkách z roku  1971 ve snaze
čelit  závažnosti,  rozsahu  a  složitosti  nedovoleného obchodu s
omamnými a psychotropními látkami a jeho vážným důsledkům,

   potvrzujíce  důležitost  významu  upevnění  a posílení účinných
právních  prostředků mezinárodní  spolupráce v  právní oblasti při
potlačování   mezinárodní  trestné   činnosti,  jakou  představuje
nedovolený obchod s narkotiky,

   přejíce si uzavřít komplexní,  účinnou a operativní mezinárodní
úmluvu,  orientovanou zejména  na boj  proti nedovolenému obchodu,
která  bere   v  úvahu  různé  aspekty   tohoto  problému  v  jeho
celistvosti,   zejména   pak   ty,   které   nebyly  předpokládány
existujícími smlouvami o kontrole omamných a psychotropních látek,

   se dohodly takto:

                               Čl.1
                             Definice

   S  výjimkou  těch  případů,  kdy  je  výslovně  uvedeno  jinak,
případně kde  to vyžaduje souvislost,  mají následující termíny  v
této Úmluvě níže uvedený význam:

a) "Úřad"  znamená Mezinárodní  úřad pro  kontrolu omamných látek,
   vytvořený na  základě Jednotné úmluvy  o omamných látkách  z r.
   1961  a  této  Úmluvy  s  doplňky,  které  byly  do  ní vneseny
   v souladu  s Protokolem z r.  1972 doplňujícím Jednotnou úmluvu
   o omamných látkách z r. 1961;
b) "Rostlina Cannabis" označuje jakoukoliv rostlinu rodu Cannabis;
c) "Kokainový  keř"  označuje  rostlinu  jakéhokoliv  druhu z rodu
   Erythroxylon;
d) "Komerční   dopravce"  znamená   kteroukoliv  osobu,   případně
   kteroukoliv veřejnou,  soukromou či jinou  organizaci, která se
   zabývá dopravou osob, zboží či pošty za jakoukoliv úhradu;
e) "Komise"   označuje   Komisi   pro   omamné  látky  Hospodářské
   a sociální rady Organizace spojených národů;
f) "Konfiskace", která v  příslušných případech zahrnuje zabavení,
   znamená  definitivní  zabavení  majetku  na  základě rozhodnutí
   soudu nebo jiného příslušného orgánu;
g) "Sledovaná  dodávka"  znamená  postup,  kdy  je  povolen vývoz,
   průvoz nebo dovoz nezákonných případně podezření vyvolávajících
   zásilek  omamných  a  psychotropních  látek  a  látek uvedených
   v  tabulce   I  nebo  II   v  příloze  této   Úmluvy,  případně
   alternativních prostředků, na území jednoho nebo několika států
   s  uvědoměním  a  pod  kontrolou  jejich  příslušných orgánů za
   účelem  odhalení  osob  porušujících  právo,  které  jsou takto
   označeny v souladu s odstavcem 1 článku 3 této Úmluvy;
h) "Úmluva  z  roku  1961"  označuje  Jednotnou  úmluvu o omamných
   látkách z roku 1961;
i) "Úmluva  z  roku  1961  s  doplňky"  znamená  Jednotnou  úmluvu
   o omamných látkách  z roku 1961 ve znění  Protokolu z roku 1972
   doplňujícího Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961;
j) "Úmluva z  roku 1971" znamená  Úmluvu o psychotropních  látkách
   z roku 1971;
k) "Rada"  je  Hospodářská  a  sociální  rada Organizace spojených
   národů;
l) "Zmrazení"  nebo  "obstavení"  znamená  dočasný  zákaz převodu,
   přeměny,  disponování  nebo  pohybu  majetku,  případně dočasné
   obstavení  nebo zavedení  kontroly majetku  na základě nařízení
   vydaného soudem nebo příslušným orgánem;
m) "Nedovolený   obchod"   znamená   nedovolené   jednání  uvedené
   v odstavcích 1 a 2 článku 3 této Úmluvy;
n) "Omamná  látka"  znamená  jakoukoliv  přírodní nebo syntetickou
   látku uvedenou  v seznamech I  a II Jednotné  úmluvy o omamných
   látkách z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
o) "Opiový mák" je rostlina druhu Papaver somniferum L.;
p) "Výtěžky"  znamenají  jakýkoliv   majetek  získaný  přímo  nebo
   nepřímo v důsledku porušení práv ve smyslu odst. 1 článku 3;
r) "Majetek" znamená  věci jakéhokoliv druhu,  hmotné či nehmotné,
   movité či nemovité, hmatatelné  či nehmatatelné, jakož i právní
   listiny nebo  dokumenty zakládající právo na  takový majetek či
   účast na něm;
s) "Psychotropní látka" je jakákoli přírodní nebo syntetická látka
   či jakýkoliv přírodní materiál uvedený  v seznamech I, II, III,
   IV Úmluvy z roku 1971;
t) "Generální tajemník" je Generální tajemník Organizace spojených
   národů;
u) "Tabulka I"  a "Tabulka II" jsou  analogicky očíslované seznamy
   látek  uvedené  v  příloze  stávající  Úmluvy,  do  kterých lze
   průběžně vnášet doplňky v souladu s článkem 12;
v) "Tranzitní  stát"  je  stát,  přes  jehož  území jsou převáženy
   omamné  a   psychotropní  látky  a  látky   uvedené  v  tabulce
   I a tabulce  II, který není místem původu  ani konečného určení
   takovýchto látek.

                               Čl.2
                       Rozsah použití Úmluvy

   1. Cílem této  Úmluvy je přispět  ke spolupráci mezi  smluvními
stranami,  aby mohly  účinněji řešit  různé problémy  nedovoleného
obchodu s omamnými a  psychotropními látkami, který má mezinárodní
charakter. Při  plnění svých závazků dle  Úmluvy přijímají smluvní
strany  nutná  opatření,  včetně  zákonodárných  a organizačních v
souladu se  základními ustanoveními svých  vnitrostátních právních
řádů.

   2. Smluvní strany plní své závazky  podle této Úmluvy v souladu
se  zásadami  svrchované  rovnosti  a  územní  celistvosti států a
zásadou nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států.

   3. Smluvní strana  na území jiné strany  neuplatňuje pravomoc a
funkce,  které spadají  výlučně  do  kompetence orgánů  této druhé
strany v souladu s jejím národním zákonodárstvím.

                               Čl.3
                       Trestné činy a tresty

   1. Každá smluvní strana přijme taková opatření, která mohou být
nezbytná  k tomu,  aby jako  trestné činy  podle jejího  trestního
práva byly stanoveny, budou-li spáchány úmyslně:

a)   i) výroba,  zhotovování,  extrahování,  příprava,  nabídnutí,
        nabídnutí za účelem prodeje, rozšiřování, prodej, dodávání
        za  jakýchkoliv podmínek,  překupnictví, převoz, tranzitní
        přeprava, převážení, dovoz či  vývoz jakékoliv omamné nebo
        psychotropní  látky, porušující  ustanovení Úmluvy  z roku
        1961, Úmluvy z roku 1961 s doplňky či Úmluvy z roku 1971;
    ii) pěstování  opiového  máku,  kokainových  keřů nebo rostlin
        Cannabis  za  účelem  výroby   omamných  látek  v  rozporu
        s ustanoveními Úmluvy z roku 1961 a této Úmluvy s doplňky;
   iii) přechovávání,   nebo   nákup    kterékoliv   omamné   nebo
        psychotropní  látky   za  účelem  kterékoliv   z  činností
        uvedených výše v pododstavci (i);
    iv) zhotovení, převážení nebo  šíření zařízení, materiálů nebo
        látek  uvedených v  tabulce I   a v  tabulce II,  pokud je
        známo,  že jsou  určeny pro  použití s  cílem nedovoleného
        pěstování,    výroby   nebo    zhotovení   omamných   nebo
        psychotropních látek;
     v) organizování,   řízení    nebo   financování   jakýchkoliv
        trestných činů uvedených v  pododstavcích (ii), (iii) nebo
        (iv);
b)   i) přeměna  nebo převod  majetku,  pokud  je známo,  že tento
        majetek byl  získán v důsledku  jakéhokoliv trestného činu
        nebo  trestných  činů,  označených  jako  takové v souladu
        s  pododstavcem (a)  tohoto odstavce,  případně v důsledku
        účasti na  trestném činu nebo  trestných činech za  účelem
        ukrytí nebo  zatajení nedovoleného zdroje  příjmů, nebo za
        účelem  poskytnutí pomoci  kterékoliv osobě  zúčastněné na
        spáchání trestného činu nebo  trestných činů, aby se mohla
        vyhnout odpovědnosti za svoje činy;
    ii) ukrytí  nebo  zatajování  podstaty,  zdroje,  místa kde se
        nachází, způsobu  šíření, převozu, práv  k majetku, včetně
        práva vlastnického,  pokud je známo, že  tento majetek byl
        získán  v  důsledku  trestného  činu  nebo  trestných činů
        a   které   jako   takové   byly   stanoveny   v   souladu
        s  pododstavcem (a)  tohoto odstavce,  případně v důsledku
        účasti na takovém trestném činu nebo trestných činech;
c) s výhradou  svých ústavních principů a  základních zásad jejich
   právního systému:
     i) získání,  držba nebo  užívání majetku,  pokud v  době jeho
        získání  bylo  známo,  že   takovýto  majetek  byl  získán
        v důsledku trestného činu  nebo trestných činů, které byly
        jako takové stanoveny v  souladu s pododstavcem (a) tohoto
        odstavce  nebo v  důsledku účasti  na tomto  trestném činu
        nebo trestných činech;
    ii) držba  zařízení  nebo   materiálů,  nebo  látek  uvedených
        v tabulce I a tabulce II,  pokud je známo, že se používají
        nebo  jsou určeny  k nedovolenému  pěstování, výrobě, nebo
        zhotovování jakýchkoli omamných nebo psychotropních látek;
   iii) veřejné podněcování nebo  navádění jiných osob jakýmikoliv
        prostředky  ke   spáchání  některého  z   trestných  činů,
        označených   jako   takové   v   tomto   článku,  případně
        k  nedovolenému  používání  omamných  nebo  psychotropních
        látek;
    iv) účast,  spolčení, spiknutí  za účelem  spáchání činu  nebo
        činů, které jsou uvedeny v tomto článku, pokusy o dokonání
        takového    trestného   činu    nebo   činů,   napomáhání,
        podněcování, navádění a rady ke spáchání trestného činu.

   2. S výhradou svých ústavních principů a základních zásad svého
právního systému přijme každá  smluvní strana taková opatření, jež
mohou  být  potřebná  k  uznání  za  trestné  činy podle vlastního
právního  řádu,  pokud   jsou  vykonávány  úmyslně,  přechovávání,
získávání nebo pěstování  jakýchkoliv omamných nebo psychotropních
látek pro osobní potřebu při porušení Úmluvy z roku 1961, Úmluvy z
roku 1961 s doplňky nebo Úmluvy z roku 1971.

   3. Záměr, úmysl nebo účel jako prvky trestného činu uvedeného v
bodě 1  tohoto článku mohou být  stanoveny na základě objektivních
faktických okolností.

   4. a) Každá smluvní strana určí,  že za spáchání trestných činů
         uvedených  v  odstavci  1  tohoto  článku budou stanoveny
         tresty, které  budou brát v úvahu  závažnou povahu těchto
         trestných  činů,  jako  uvěznění  nebo  jiné formy odnětí
         svobody, peněžité tresty a zabavení majetku.
      b) Smluvní   strany   mohou   stanovit,   vedle   stíhání  a
         potrestání, že pachatel  bude podroben takovým opatřením,
         jako   jsou  léčba,   výchova,  postpenitenciární   péče,
         rehabilitace nebo resocializace.
      c) Aniž by byla  dotčena ustanovení předchozích pododstavců,
         v  určitých případech  méně závažné  povahy mohou smluvní
         strany  stanovit   jako  alternativu  vedle   stíhání  či
         potrestání   taková   opatření,    jako   jsou   výchova,
         rehabilitace nebo resocializace jakož  i - je-li pachatel
         poživatelem  omamných látek  - léčba  a postpenitenciární
         péče.
      d) Smluvní   strany  mohou   stanovit  místo   stíhání  nebo
         potrestání,  případně   jako  doplněk  ke   stíhání  nebo
         potrestání za  trestný čin, který je  jako takový označen
         podle  odstavce  2  tohoto  článku,  opatření  pro léčbu,
         výchovu,   postpenitenciární   péči,   rehabilitaci  nebo
         resocializaci pachatele.

   5. Smluvní strany  zajistí, aby jejich  soudy a jiné  příslušné
orgány,  které  mají  jurisdikci,  mohly  brát  v  úvahu  faktické
okolnosti, které mohou způsobit, že spáchání trestných činů, které
jsou jako takové označeny v  odstavci 1 tohoto článku, bude zvlášť
závažné, jako:

a) účast   na  spáchání   trestného  činu   v  rámci  organizované
   kriminální skupiny, k níž pachatel náleží;
b) zapojení   pachatele  do   jiných  mezinárodně   organizovaných
   trestných činností;
c) zapojení pachatele do jiných protiprávních činností, umožněných
   spácháním trestného činu;
d) použití násilí nebo zbraní pachatelem;
e) skutečnost, že  pachatel zastává veřejný úřad  a že trestný čin
   souvisí s tímto úřadem;
f) podřízení nebo zneužití mladistvých;
g) okolnost, že  trestný čin byl spáchán  v nápravném nebo školním
   zařízení,   případně   veřejném    zařízení   nebo   v   jejich
   bezprostřední blízkosti nebo na jiných místech, která využívají
   žáci  nebo  studenti  pro  školní,  sportovní nebo společenskou
   činnost;
h) předchozí  odsouzení, zejména  za spáchání  podobných trestných
   činů ať už v zahraničí nebo ve své zemi v rozsahu daném právním
   řádem příslušné smluvní strany.

   6. Smluvní  strany budou  usilovat  o  to, aby  diskreční práva
podle jejich právních řádů, která  se vztahují k trestnému stíhání
osob za spáchání trestných činů označených jako takové v souladu s
tímto  článkem,  byla  vykonávána  za  účelem  dosažení  maximální
účinnosti donucovacích opatření u těchto trestných činů, jakož i s
naléhavou potřebou zabránit páchání takových trestných činů.

   7. Smluvní strany zajistí, aby jejich soudy nebo jiné příslušné
orgány braly  v úvahu závažnou  povahu trestných činů  uvedených v
odstavci 1  tohoto článku, jakož i  okolností uvedených v odstavci
5 tohoto článku při zvažování  možnosti dřívějšího propuštění nebo
nepřijetí záruky za osoby odsouzené za takové trestné činy.

   8. Každá smluvní strana v případě nutnosti stanoví v souladu se
svým  právním  řádem  prodlouženou  promlčecí  lhůtu  pro  trestní
stíhání za jakýkoliv trestný čin, označený jako takový v souladu s
odstavcem  1  tohoto  článku  a  prodlouženou  promlčecí  lhůtu  v
případech, kdy předpokládaný pachatel uniká před spravedlností.

   9. Každá smluvní strana přijme v  souladu se svým právním řádem
opatření,  jimiž zajistí,  že  osoba  obžalovaná nebo  odsouzená z
trestného činu podle odstavce 1 tohoto článku, která se nachází na
jejím území, se dostaví k trestnímu řízení.

  10. S  cílem  spolupráce  mezi  smluvními  stranami  podle  této
Úmluvy, zejména pak  spolupráce podle článků 5, 6,  7 a 9, nebudou
trestné činy v souladu s  tímto článkem považovány za trestné činy
finanční či  politické, nebo považována za  trestné činy politicky
motivované,  aniž  by  byla  porušena  ústavní  omezení  a základy
právního řádu smluvních stran.

  11. Nic v tomto článku nebude  mít vliv na zásadu, že definování
trestných  činů podle  tohoto článku  je vyhraženo  vnitrostátnímu
právu  smluvní  strany  a  že  tyto  trestné  činy budou stíhány a
trestány v souladu s tímto právem.

                               Čl.4
                            Jurisdikce

   1. Každá smluvní strana:

a) přijme taková  opatření, která mohou  být potřebná k  tomu, aby
   založila svou jurisdikci nad  trestnými činy, které stanovila v
   souladu s odstavcem 1 článku 3 v případech, kdy:
    i) trestný čin byl spáchán na jejím území;
   ii) trestný  čin byl  spáchán na  palubě lodi  plující pod její
       vlajkou nebo letadla, které  bylo registrováno podle jejích
       zákonů v době spáchání trestného činu;
b) může přijmout  taková opatření, jež mohou  být potřebná k tomu,
   aby  založila   svou  jurisdikci  nad   trestnými  činy,  které
   stanovila v souladu s odstavcem 1 článku 3, jestliže:
     i) trestný čin  byl spáchán jejím občanem  nebo osobou, která
        má své trvalé bydliště na jejím území;
    ii) trestný čin  byl spáchán na  palubě lodi, vůči  které tato
        smluvní  strana  byla  zmocněna  přijmout  opatření  podle
        článku 17,  pokud se tato jurisdikce  bude vykonávat pouze
        na základě  dohod nebo ujednání  ve smyslu odstavců  4 a 9
        tohoto článku;
   iii) trestný čin  je jedním z trestných  činů, stanovených jako
        takové podle  pododstavce (c) (iv)  odstavce 1 článku  3 a
        byl spáchán mimo její  území za účelem následného spáchání
        na jejím území trestného činu stanoveného podle odstavce 1
        článku 3.

   2. Každá smluvní strana:

a) přijme rovněž taková opatření, která mohou být potřebná k tomu,
   aby založila svou jurisdikci nad trestnými činy, které určila v
   souladu  s odstavcem  1 článku  3, jestliže  se údajný pachatel
   nachází na jejím území a není  vydán jiné smluvní straně z toho
   důvodu, že
    i) trestný čin byl spáchán na jejím území nebo na palubě lodi,
       plující   pod  její   vlajkou,  či   letadla,  které   bylo
       registrováno podle  jejího práva v  době spáchání trestného
       činu nebo
   ii) trestný čin byl spáchán jejím občanem;
b) může též přijmout nezbytná opatření, která mohou být potřebná k
   tomu, aby  založila svou jurisdikci  nad trestnými činy,  které
   stanovila v souladu s odstavcem  1 článku 3, jestliže se údajný
   pachatel  nachází  na  jejím  území  a  není vydán jiné smluvní
   straně.

   3. Tato   Úmluva  nevylučuje   jakoukoliv  trestní   jurisdikci
stanovenou smluvní stranou v souladu s jejím právním řádem.

                               Čl.5
                            Konfiskace

   1. Každá smluvní strana přijme potřebná opatření ke konfiskaci:

a) výtěžků získaných z trestných činů stanovených podle odstavce 1
   článku  3,   nebo  majetku,  jehož   hodnota  odpovídá  takovým
   výtěžkům;
b) omamných  a  psychotropních  látek,  materiálů  nebo  zařízení,
   případně  jiných  prostředků  užitých  nebo  určených  k  užití
   jakýmkoliv  způsobem  při  spáchání  trestných činů stanovených
   podle odstavce 1 článku 3.

   2. Každá smluvní strana přijme rovněž nezbytná opatření k tomu,
aby její  příslušné orgány mohly  identifikovat, sledovat, zmrazit
nebo  zabavit  výtěžky,  majetek,  prostředky  nebo jakékoliv jiné
předměty uvedené  v odstavci 1  tohoto článku, za  účelem případné
konfiskace.

   3. Za účelem realizace opatření uvedených v tomto článku zmocní
každá smluvní  strana soudy nebo jiné  příslušné orgány nařizovat,
že bankovní, finanční nebo obchodní záznamy budou k dispozici nebo
budou   zabaveny.  Smluvní   strana  neodmítne   postupovat  podle
ustanovení tohoto odstavce s odvoláním na nutnost ochrany z důvodu
bankovního tajemství.

   4. a) Na  základě   žádosti  jiné  smluvní   strany,  která  má
         jurisdikci nad  trestným činem stanoveným  podle článku 3
         odstavec 1, smluvní strana,  na jejímž území se nacházejí
         výtěžky,  majetek,  předměty  nebo  jiné  věci  uvedené v
         odstavci 1 tohoto článku:
          i) předloží   žádost   za   účelem   vydání  příkazu  ke
             konfiskaci svým příslušným orgánům, a, bude-li takový
             příkaz vydán, zajistí jeho výkon; nebo
         ii) postoupí svým příslušným orgánům příkaz ke konfiskaci
             vydaný dožadující  smluvní stranou podle  odstavce 1,
             za účelem  výkonu v tom rozsahu,  jenž se vztahuje na
             výtěžky,  majetek,  předměty  nebo  jiné věci uvedené
             v odstavci  1, které se  nacházejí na území  dožádané
             smluvní strany.
      b) Na  základě žádosti  podané jinou  smluvní stranou  podle
         tohoto  článku, která  má jurisdikci  nad trestným  činem
         stanoveným  v souladu  s článkem  3 odstavec  1, dožádaná
         smluvní    strana   přijme    opatření   k    tomu,   aby
         identifikovala,   sledovala,   zmrazila   nebo   zabavila
         výtěžky,  majetek,  předměty  nebo  jiné  věci  uvedené v
         odstavci 1 tohoto článku,  za účelem případné konfiskace,
         jež bude nařízena buď dožadující smluvní stranou nebo, na
         základě  žádosti podle  pododstavce (a)  tohoto odstavce,
         dožádanou smluvní stranou.
      c) Rozhodnutí, případně opatření,  stanovená v pododstavcích
         (a)  a  (b)  tohoto  odstavce,  přijímá  dožádaná smluvní
         strana  v souladu  s ustanoveními  svého právního  řádu a
         jeho  procesními   pravidly,  nebo  s   dvoustrannými  či
         mnohostrannými smlouvami, dohodami nebo ujednáními, které
         mohou zavazovat dožadující smluvní stranu.
      d) Ustanovení  odstavců 6-19  článku 7  se provádějí mutatis
         mutandis.  Dodatkem  k  informaci  uvedené  v odstavci 10
         článku  7, žádosti  předkládané na  základě tohoto článku
         obsahují:
           i) v  případě  žádosti  uvedené  v  pododstavci (a) (i)
              tohoto    článku,   popis    majetku   podléhajícího
              konfiskaci  a uvedení  faktů, na  které se  odvolává
              dožadující smluvní strana a  které postačují k tomu,
              aby dožádaná smluvní strana mohla vydat rozhodnutí v
              souladu s jejím právním řádem;
          ii) v  případě žádosti  uvedené v  pododstavci (a)  (ii)
              ověřenou  kopii  rozhodnutí  o  konfiskaci  vydaného
              dožadující  smluvní  stranou,  na  kterém se zakládá
              žádost,  případně  prohlášení  s  uvedením  faktů  a
              informací o rozsahu dožádaného výkonu rozhodnutí;
         iii) v případě žádosti uvedené  v pododstavci (b) uvedení
              faktů,  na  které  se  odvolává  dožadující  smluvní
              strana, a popis navrhovaných opatření.
      e) Každá  smluvní  strana  předloží  generálnímu tajemníkovi
         texty  svých   zákonů  a  předpisů   k  provedení  tohoto
         odstavce, jakož  i texty následných změn  těchto zákonů a
         předpisů.
      f) Bude-li   některá  smluvní   strana  podmiňovat   přijetí
         opatření  uvedených  v  pododstavcích  (a)  a  (b) tohoto
         odstavce  existencí  příslušné  smlouvy,  pak  bude  tato
         smluvní strana pokládat tuto Úmluvu za nutný a dostatečný
         smluvní základ.
      g) Smluvní  strany budou  usilovat o  uzavření dvoustranných
         nebo mnohostranných smluv, dohod  nebo ujednání za účelem
         zvýšení efektivnosti mezinárodní  spolupráce podle tohoto
         článku.

   5. a) Smluvní  strana, která  provedla konfiskaci  výtěžků nebo
         majetku na základě odstavce 1  nebo 4 tohoto článku, jimi
         disponuje  v  souladu  se  svým  vnitrostátním  právem  a
         administrativními postupy.
      b) Při  postupu na  základě  žádosti  jiné smluvní  strany v
         souladu  s  tímto  článkem  může  smluvní  strana  zvážit
         sjednání smluv:
          i) o postoupení hodnoty takových  výtěžků a majetku nebo
             prostředků získaných z  prodeje takových výtěžků nebo
             majetku,  nebo  její   podstatné  části  mezinárodním
             orgánům  specializovaným na  potlačování nedovoleného
             obchodu s omamnými a  psychotropními látkami a jejich
             zneužívání;
         ii) o  rozdělení,  pravidelně  nebo  případ  od  případu,
             takových výtěžků nebo majetku  nebo fondů získaných z
             prodeje  takových  výtěžků  nebo  majetku,  s  jinými
             smluvními   stranami,   způsobem   stanoveným  jejich
             právními   nebo    administrativními   postupy   nebo
             dvoustrannými či  mnohostrannými smlouvami sjednanými
             za tímto účelem.

   6. a) Pokud  výtěžky  byly  převedeny  nebo  přeměněny  v  jiný
         majetek, aplikují  se opatření uvedená v  tomto článku na
         tento majetek, nikoliv na výtěžky.
      b) Pokud  byly  výtěžky  smíseny   s  majetkem  získaným  ze
         zákonných   zdrojů,  podléhá   tento  majetek  konfiskaci
         v  rozsahu  odpovídajícím   odhadnuté  hodnotě  smísených
         výtěžků, aniž  by byla dotčena oprávnění  k zabavení nebo
         zmrazení.
      c) Na nabytí jiných zisků, jejichž zdroji jsou:
           i) výtěžky,
          ii) majetek,  do  něhož  byly  převedeny  nebo přeměněny
              výtěžky nebo
         iii) majetek smísený s výtěžky,
         se  též vztahují  opatření uvedená  v tomto  článku, a to
         stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako u výtěžků.

   7. Každá smluvní strana může posoudit možnost zajištění přenosu
důkazního břemene  o zákonném nabytí  předpokládaných výtěžků nebo
jiného majetku  podléhajících konfiskaci do té  míry, aby takovéto
opatření bylo v  souladu s jejím vnitrostátním právem  a s povahou
jejího soudního a jiného řízení.

   8. Ustanovení  tohoto  článku  nebudou  vykládána  na úkor práv
získaných bona fide třetími stranami.

   9. Žádné  ustanovení  tohoto  článku  se  nedotkne  zásady,  že
opatření, která upravuje, budou definována a prováděna v souladu s
vnitrostátním právem příslušné smluvní  strany a za podmínek tímto
právem stanovených.

                               Čl.6
                             Vydávání

   1. Tento článek se použije  na trestné činy stanovené smluvními
stranami v souladu s článkem 3 odstavec 1.

   2. Každý trestný  čin, na který se  tento článek vztahuje, bude
pokládán  za  čin  zahrnutý   do  kterékoliv  smlouvy  o  vydávání
pachatelů  existující mezi  smluvními stranami,  jako trestný čin,
jehož  pachatel podléhá  vydání.  Smluvní  strany se  zavazují, že
zahrnou takové trestné činy do každé smlouvy o vydávání pachatelů,
jež mezi nimi bude uzavřena,  jako trestné činy, jejichž pachatelé
podléhají vydání.

   3. Jestliže smluvní strana,  která podmiňuje vydávání pachatelů
existencí  smlouvy,  obdrží  žádost  o  vydání  pachatele  od jiné
smluvní  strany, s  níž nemá  uzavřenou smlouvu  o vydávání,  může
pokládat  tuto  Úmluvu  za  právní  základ  pro  vydání  pachatele
kteréhokoliv  trestného činu,  na nějž  se tento  článek vztahuje.
Smluvní  strany,  které  vyžadují  podrobné  právní  předpisy  pro
použití této  Úmluvy jako právního  základu pro vydání  pachatele,
posoudí možnost přijetí potřebných právních předpisů.

   4. Smluvní   strany,  které   nepodmiňují  vydávání   pachatelů
existencí  smlouvy, uznají  trestné činy,  na něž  se tento článek
vztahuje, za  trestné činy, které  mohou mít za  následek vzájemné
vydání.

   5. Vydávání  pachatelů   se  bude  uskutečňovat   v  souladu  s
podmínkami  stanovenými  vnitrostátním   právem  dožádané  smluvní
strany nebo  příslušnými smlouvami o  vydávání, včetně důvodů,  na
jejichž základě může dožádaná smluvní strana vydání odmítnout.

   6. Při posuzování žádostí obdržených  v souladu s tímto článkem
může dožádaná smluvní strana odmítnout splnění takovýchto žádostí,
jestliže  existují závažné  důvody, umožňující  jejím soudním nebo
jiným příslušným  orgánům domnívat se,  že jejich splnění  usnadní
stíhání  nebo potrestání  jakékoliv  osoby  na základě  její rasy,
náboženství,  občanství  nebo   politického  přesvědčení,  nebo  z
kterékoliv z těchto příčin způsobí újmu osobě, jíž se žádost týká.

   7. Smluvní  strany vynaloží  úsilí,  aby  u trestných  činů, na
které  se  vztahuje  tento   článek,  urychlily  postupy  vydávání
pachatelů a  zjednodušily s ním  spojené požadavky na  předkládání
důkazů.

   8. Berouce  v  úvahu  ustanovení  svého  vnitrostátního práva a
smluv o vydávání pachatelů smluvní  strana poté, kdy se přesvědčí,
že to vyžadují okolnosti mající urgentní povahu, jakož i na žádost
dožadující  strany, může  uvalit  na  vyžadovanou osobu,  která se
nachází  na jejím  území, vazbu,  případně přijmout  jiná náležitá
opatření k zajištění její přítomnosti v řízení o vydání.

   9. Aniž  by  byl  dotčen  výkon  jakékoliv  trestní  jurisdikce
stanovené v souladu s  jejím vnitrostátním právem, smluvní strana,
na jejímž území se údajný pachatel nachází:

a) jestliže jej nevydá v souvislosti s trestným činem stanoveným v
   souladu  s článkem  3 odstavec  1 na  základě důvodů  uvedených
   v  článku  4  odstavec  2a),  postoupí  případ  svým příslušným
   orgánům za účelem trestního stíhání, pokud s dožadující smluvní
   stranou nebylo dohodnuto jinak;
b) jestliže  jej nevydá  v souvislosti  s takovým  trestným činem,
   ohledně  kterého  založila  svou   jurisdikci  podle  článku  4
   odstavec 2 pododstavec (b),  postoupí případ příslušným orgánům
   k trestnímu stíhání, pokud dožadující smluvní strana nepožaduje
   něco jiného pro účely zachování vlastní jurisdikce.

  10. Jestliže je vydání pachatele,  vyžadovaného za účelem výkonu
rozsudku,  odmítnuto z  důvodu,  že  pachatel je  občanem dožádané
smluvní strany,  posoudí dožádaná smluvní  strana - pokud  to její
právo dovoluje a v souladu  se svými předpisy na žádost dožadující
smluvní  strany  -  otázku  výkonu  rozsudku  nebo zbývající části
rozsudku,  který byl  vynesen,  v  souladu s  vnitrostátním právem
dožádané smluvní strany.

  11. Smluvní    strany   zváží    sjednání   dvoustranných   nebo
mnohostranných smluv, s cílem zvýšit účinnost vydávání pachatelů.

  12. Smluvní    strany   zváží    sjednání   dvoustranných   nebo
mnohostranných smluv,  a to buď  případ od případu  nebo obecně, s
cílem usnadnit  přepravu osob odsouzených k  trestu odnětí svobody
nebo  jiným trestům  za trestné   činy, na  něž se  vztahuje tento
článek, do jejich země, aby zde mohly vykonávat své tresty.

                               Čl.7
                       Vzájemná právní pomoc

   1. Smluvní strany  si budou vzájemně poskytovat  právní pomoc v
nejširším  měřítku, v  souladu s  tímto článkem,  při vyšetřování,
trestním stíhání a soudním jednání,  které se týká trestných činů,
stanovených v článku 3 odstavec 1.

   2. Vzájemná právní pomoc poskytovaná  v souladu s tímto článkem
může být požadována za účelem:

a) provádění důkazů nebo svědectví od osob;
b) doručování soudních písemností;
c) vykonání prohlídek a zajištění majetku;
d) prohledání objektů a míst;
e) poskytování informací a důkazních prostředků;
f) poskytování   originálů   dokumentů    nebo   ověřených   kopií
   příslušných dokumentů a materiálů, včetně dokumentů bankovních,
   finančních, firemních nebo obchodních;
g) identifikace  a  vyhledávání  výtěžků,  majetku,  prostředků  a
   jiných předmětů pro účely dokazování.

   3. Smluvní strany si mohou vzájemně poskytovat právní pomoc i v
jiné formě v rámci právního řádu dožádané smluvní strany.

   4. Smluvní  strany na  žádost  usnadní  nebo podpoří,  pokud to
dovoluje jejich právní řád  a praxe, přítomnost nebo dosažitelnost
osob,  včetně  těch,  které  jsou   ve  vazbě,  pokud  souhlasí  s
poskytnutím pomoci ve vyšetřování nebo s účastí na řízení.

   5. Smluvní strana neodmítne poskytnutí  právní pomoci v souladu
s tímto článkem s odvoláním na bankovní tajemství.

   6. Ustanovení tohoto článku nemají  vliv na závazky vyplývající
z jakýchkoliv jiných dvoustranných  či mnohostranných smluv, které
upravují  nebo budou  upravovat, zcela  nebo částečně, poskytování
vzájemné právní pomoci v trestních záležitostech.

   7. Odstavce    8-19    tohoto    článku    se    aplikují    na
žádosti  předkládané  na  základě  tohoto  článku, pokud příslušné
smluvní  strany  nejsou  vázány  jinou  dohodou  o vzájemné právní
pomoci.  Pokud  tyto  smluvní  strany  jsou  vázány jinou dohodou,
aplikují  se příslušná  ustanovení této  dohody, pokud  se smluvní
strany  nedohodly na  použití  odstavců  8-19 tohoto  článku místo
takové dohody.

   8. Každá  smluvní strana  určí  orgán,  nebo v  případě potřeby
orgány,  které budou  povinny a  zplnomocněny vyřizovat  žádosti o
poskytnutí  právní pomoci,  nebo  je  budou postupovat  k vyřízení
příslušným  orgánům. O  orgánu nebo  orgánech pověřených  za tímto
účelem  bude informován  generální tajemník.  Postoupení žádostí o
poskytnutí  vzájemné  právní  pomoci,  případně jakýchkoliv zpráv,
které se k nim vztahují, se provádí mezi orgány určenými smluvními
stranami;  toto  ustanovení  není  na  újmu  právu  smluvní strany
požadovat,  aby  takovéto  žádosti  a  zprávy  jí  byly  předávány
diplomatickou  cestou a  za mimořádných  okolností prostřednictvím
Mezinárodní kriminální policejní organizace, pokud je to možné.

   9. Žádosti se  vyhotovují v písemné formě  v jazyce přijatelném
pro  dožádanou stranu.  O  jazyce  nebo jazycích  přijatelných pro
každou  smluvní   stranu  je  informován   generální  tajemník.  V
mimořádných případech  a v případě dohody  mezi smluvními stranami
se podobné žádosti mohou  postupovat ústní formou, nicméně obratem
se písemně potvrzují.

  10. Žádosti o vzájemnou právní pomoc budou obsahovat:

a) informace o orgánu, který žádost podává,
b) podstatu problému a povahu  vyšetřování, trestního stíhání nebo
   soudního  řízení, k  nimž se  žádost vztahuje,  jakož i název a
   funkce orgánu,  který takové vyšetřování,  trestní stíhání nebo
   soudní projednávání provádí,
c) krátký  výklad  příslušných  faktů  s  výjimkou  těch, které se
   týkají obeznámení se soudními materiály,
d) popis  požadované  pomoci  a  podrobné  informace  o libovolném
   konkrétním postupu, jehož použití si dožadující strana přeje,
e) dle možnosti údaje o osobě,  místě pobytu a občanství příslušné
   osoby,
f) účel shromažďování důkazů, informací nebo přijetí opatření.

  11. Dožádaná   smluvní   strana   si   může  vyžádat  doplňující
informace, pokud jsou tyto informace  nutné pro vyřízení žádosti v
souladu  s jejím  vnitrostátním právem  nebo pokud  tyto informace
mohou usnadnit vyřízení žádosti.

  12. Žádost se vyřizuje v souladu s vnitrostátním právem dožádané
smluvní strany a v rozsahu neodporujícím vnitrostátnímu právu této
smluvní strany  dle možnosti v souladu  s procedurálními požadavky
uvedenými v žádosti.

  13. Dožadující smluvní strana  bez předchozího souhlasu dožádané
smluvní strany nepředá a nevyužije informace nebo důkazy, které jí
byly poskytnuty dožádanou stranou, k provedení jiného vyšetřování,
trestního  stíhání  nebo  soudního  řízení,  než  je  to, které je
uvedeno v žádosti.

  14. Dožadující  smluvní  strana  může  požadovat,  aby  dožádaná
strana uchovala v tajnosti existenci a podstatu žádosti s výjimkou
toho,  co je  nutné pro  vyřízení samotné  žádosti. Pokud dožádaná
strana  nemůže  splnit  požadavek   důvěrnosti,  informuje  o  tom
okamžitě dožadující stranu.

  15. Vzájemná právní pomoc může být odmítnuta:

a) jestliže žádost neodpovídá ustanovením tohoto článku,
b) jestliže se  dožádaná strana domnívá, že  vyhovění žádosti může
   poškodit  její svrchovanost,  bezpečnost, veřejný  pořádek nebo
   jiné podstatné zájmy,
c) jestliže vnitrostátní  právo zakazuje orgánům  dožádané smluvní
   strany  vyřizovat  předkládanou  žádost  týkající  se podobného
   trestného   činu,  pokud   byl  tento   trestný  čin  předmětem
   vyšetřování, trestního  stíhání nebo řízení v  souladu s jejich
   vlastní jurisdikcí,
d) jestliže  žádost  odporuje  ustanovením  právního řádu dožádané
   smluvní strany, která se týkají vyřizování žádosti o poskytnutí
   právní pomoci.

  16. Jakékoliv odmítnutí  poskytnout vzájemnou právní  pomoc musí
být zdůvodněno.

  17. Poskytnutí  vzájemné  právní  pomoci  může  dožádaná  strana
odložit  z  toho  důvodu,   že  by  narušovalo  právě  probíhající
vyšetřování, trestní stíhání nebo soudní řízení. V takovém případě
bude  dožádaná strana  konzultovat  s  dožadující stranou,  aby se
určilo, zda právní  pomoc může být poskytnuta v  takové lhůtě a za
takových podmínek, které dožádaná strana považuje za potřebné.

  18. Svědek, znalec nebo jiná osoba, která souhlasí s poskytnutím
svědecké   výpovědi   během   projednání,   případně   pomoci  při
vyšetřování,  trestním  stíhání  nebo   soudním  řízení  na  území
dožadující smluvní  strany, nepodléhá trestnímu  stíhání, zatčení,
potrestání  nebo jiným  omezením osobní  svobody na  tomto území v
souvislosti  s  činností,  trestnými  činy  a  stíháním,  které se
vztahují k období do jeho odjezdu z území dožádané smluvní strany.
Platnost záruky osobní bezpečnosti  končí, jestliže svědek, znalec
nebo  jiná osoba  měl v  průběhu následujících  15 dnů, případně v
průběhu  jakéhokoliv období  dohodnutého mezi  smluvními stranami,
počínaje  termínem, kdy  byl oficiálně  vyrozuměn o  tom, že  jeho
přítomnost již není pro soudní  orgány nutná, možnost opustit toto
území, avšak dobrovolně  na tomto území zůstal, nebo  poté, kdy je
opustil, vrátil se o své vlastní vůli zpět.

  19. Běžné  výdaje  spojené  s  vyřízením  žádosti hradí dožádaná
smluvní  strana, pokud  nebylo mezi  smluvními stranami  dohodnuto
jinak. Jestliže vyřizování žádosti vyžaduje či si vyžádá podstatné
výdaje,  případně  výdaje   mimořádného  charakteru,  projednávají
smluvní strany určení lhůt a  podmínek pro vyhovění žádosti, jakož
i způsob krytí těchto výdajů.

  20. Smluvní   strany  posoudí   dle  potřeby   možnost  uzavření
dvoustranných nebo  mnohostranných smluv, nebo  ujednání, které by
odpovídaly účelům  tohoto článku, zvýšily jeho  význam a zajistily
jeho provádění v praxi.

                               Čl.8
                       Předávaní písemností

   Smluvní strany posoudí  možnost vzájemného předávání písemností
pro vyšetřování trestných činů, stanovených  v souladu s článkem 3
odstavec 1 v případech, kdy takové předání odpovídá zájmům řádného
výkonu spravedlnosti.

                               Čl.9
              Další formy spolupráce a přípravy kádrů

   1. Smluvní strany  budou úzce spolupracovat v  souladu se svými
vnitrostátními právními  a administrativními řády  s cílem zvýšení
účinnosti opatření  k výkonu práva  za účelem potlačení  trestných
činů stanovených v souladu s  článkem 3 odstavec 1. Smluvní strany
zejména na základě bilaterálních a multilaterálních dohod:

a) vytvoří  a budou  udržovat komunikační  kanály mezi odpovědnými
   národními orgány  a službami pro zajištění  spolehlivé a rychlé
   výměny  informací týkajících  se všech  aspektů trestných  činů
   stanovených v článku  3 odst. 1 a jestliže  to příslušné strany
   budou  považovat  za  vhodné,  včetně  návaznosti na příslušnou
   trestnou činnost;
b) budou  vzájemně  spolupracovat  při  vyšetřování trestných činů
   stanovených  v  souladu  s  článkem  3  odstavec  1  a majících
   mezinárodní charakter za účelem zjištění:
     i) totožnosti,  místa  pobytu  a  činnosti  osob,  které jsou
        podezřelé  z  účasti  na  trestných  činech  stanovených v
        souladu s článkem 3 odstavec 1;
    ii) přemístění  výtěžků  nebo  majetku  získaného  v  důsledku
        vykonání takovýchto trestných činů;
   iii) přemístění   omamných  či   psychotropních  látek,   látek
        uvedených v  tabulce I a  tabulce II této  Úmluvy, jakož i
        prostředků  určených  pro  využití  při  páchání trestných
        činů;
c) ve  vhodných   případech  a  pokud   to  nebude  v   rozporu  s
   vnitrostátními  právními řády,  vytvoří společné  týmy, přičemž
   budou brát v úvahu potřebu ochrany osob a operací provádějících
   a  prováděných  v  souladu   s  ustanoveními  tohoto  odstavce.
   Představitelé  jakékoli smluvní  strany v  těchto týmech  budou
   jednat jako zplnomocněnci příslušných  orgánů strany, na jejímž
   území se má operace konat;  ve všech těchto případech příslušné
   smluvní strany zajistí úplné  dodržení svrchovanosti té smluvní
   strany, na jejímž území se daná operace bude konat;
d) v  příslušných případech  předají v  potřebném množství  vzorky
   látek pro analytické nebo výzkumné účely;
e) budou  podporovat  účinnou  koordinaci  mezi  svými příslušnými
   institucemi a službami a  výměnu pracovníků a jiných odborníků,
   včetně umístění styčných úředníků.

   2. Každá smluvní strana v nezbytném rozsahu zahájí, vyvine nebo
zdokonalí  konkrétní  programy  přípravy  personálu orgánů ochrany
práva a ostatních orgánů, včetně celních orgánů, odpovídajících za
potlačování  trestných  činů  stanovených  v  souladu  s článkem 3
odstavec 1. Takové programy se budou zejména týkat:

a) metod  použitých při  odhalování a  potlačování trestných  činů
   stanovených v souladu s článkem 3 odstavec 1;
b) tras a  prostředků používaných osobami podezřelými  z účasti na
   trestných činech stanovených v souladu  s článkem 3 odstavec 1,
   zvláště v tranzitních státech, a příslušných protiopatření;
c) sledování dovozu  a vývozu omamných  či psychotropních látek  a
   látek obsažených v tabulce I a v tabulce II;
d) odhalování  a sledování  obratu  příjmů  a majetku  získaného v
   důsledku   páchání  trestné   činnosti,  stanovené   článkem  3
   odstavec 1, omamných či psychotropních látek a látek obsažených
   v  tabulce I  a tabulce  II, jakož  i prostředků použitých nebo
   určených k použití při spáchání takovýchto trestných činů;
e) metod používaných pro předání, uschování nebo zatajení takových
   příjmů, majetku a prostředků;
f) shromažďování důkazů;
g) kontrolních  metod  v  oblastech  volného  obchodu a svobodných
   přístavech;
h) moderních bezpečnostních metod.

   3. Smluvní  strany si  budou vzájemně  pomáhat při  plánování a
provádění výzkumných  programů a při přípravě  kádrů, určených pro
předávání odborných  znalostí v oblastech  uvedených v odstavci  2
tohoto článku a  s tímto cílem budou také  v příslušných případech
využívat  oblastní   a  mezinárodní  konference   a  semináře  pro
podnícení spolupráce a posouzení problémů společného zájmu, včetně
speciálních problémů a potřeb tranzitních států.

                               Čl.10
                  Mezinárodní spolupráce a pomoc
                        tranzitním státům

   1. Smluvní  strany  spolupracují   přímo  nebo  prostřednictvím
příslušných mezinárodních  nebo regionálních organizací  za účelem
poskytnutí pomoci a podpory tranzitním státům a zejména rozvojovým
zemím,  které takovou  pomoc potřebují,  formou programů technické
spolupráce  při potlačování  nedovoleného obchodu,  jakož i formou
jiných opatření s tím souvisejících.

   2. Smluvní  strany  se  dále   mohou  zavázat,  že  přímo  nebo
prostřednictvím   příslušných   mezinárodních   nebo  regionálních
organizací budou poskytovat finanční pomoc těmto tranzitním státům
na  rozšiřování a  upevňování infrastruktury  potřebné pro účinnou
kontrolu a prevenci nedovoleného obchodu.

   3. Smluvní strany mohou  uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné
smlouvy  nebo  ujednání  za  účelem  zvýšení účinnosti mezinárodní
spolupráce  při plnění  tohoto článku  a mohou  v této souvislosti
brát v úvahu finanční ujednání.

                               Čl.11
                         Sledované dodávky

   1. Pokud  to  dovolují  základní  zásady  jejich vnitrostátních
právních řádů, budou smluvní strany přijímat nezbytná opatření a v
rámci  svých  možností  umožňovat  využití  sledovaných dodávek na
mezinárodní  úrovni,  na  základě  dohod  nebo ustanovení vzájemně
přijatelných, za  účelem identifikace osob,  které se podílejí  na
trestných činech stanovených  v souladu s článkem 3  odstavec 1, a
trestního stíhání proti nim.

   2. Rozhodnutí použít  sledované zásilky se  přijímají případ od
případu a je možno tam, kde je to nutné, zvážit finanční vyrovnání
s ohledem na výkon jurisdikce příslušnými stranami.

   3. Nedovolené  zboží, jehož  sledované dodávky  se provádějí  v
souladu s  uzavřenými úmluvami, může být  se souhlasem příslušných
stran  zachyceno  a  uchováno  pro  další  dodávky,  přičemž obsah
omamných  a psychotropních  látek může  být uchován  nebo zabaven,
případně úplně nebo částečně zaměněn.

                               Čl.12
            Látky často používané při nezákonné výrobě
               omamných nebo psychotropních látek

   1. Smluvní strany budou přijímat opatření, která budou pokládat
za vhodná, k zamezení úniku látek  uvedených v tabulce I a tabulce
II   používaných  za   účelem  nedovolené   výroby  omamných  nebo
psychotropních   látek   a   budou   za   tímto   účelem  navzájem
spolupracovat.

   2. Má-li smluvní  strana nebo Úřad informace,  které podle jeho
názoru mohou  vyžadovat zařazení některé  látky do tabulky  I nebo
tabulky  II,  ohlásí  to  generálnímu  tajemníkovi  a  poskytne mu
informace na podporu tohoto oznámení. Postupy uvedené v odstavcích
2-7 tohoto  článku se používají  i tehdy, jestliže  smluvní strana
nebo Úřad mají informaci,  která opravňuje vyloučení některé látky
z tabulky  I nebo  tabulky II,  případně převedení  látky z  jedné
tabulky do druhé.

   3. Generální   tajemník   předá   takové   oznámení  a  všechny
informace, které považuje za závažné, smluvním stranám, Komisi a v
případě, že hlášení zaslala  smluvní strana, Úřadu. Smluvní strany
sdělí své  připomínky k oznámení generálnímu  tajemníkovi a rovněž
tak všechny  dodatečné informace, které mohou  Úřadu posloužit při
vyhodnocování a Komisi při jejím rozhodování.

   4. Pokud  Úřad  zjistí,  s  přihlédnutím  k  rozsahu, významu a
různosti dovoleného použití látek a k možnosti a snadnosti použití
alternativních látek, jak k povolenému použití, tak k nedovolenému
zpracování nebo výrobě omamných a psychotropních látek, že

a) této látky  se často používá  k nedovolenému zpracovávání  nebo
   výrobě omamných nebo psychotropních látek a že
b) objem  a rozsah  nedovoleného zpracování  nebo výroby  omamných
   nebo  psychotropních látek  vytváří vážné  veřejné zdravotnické
   nebo sociální  problémy, které opravňují  k mezinárodním akcím,
   oznámí  Úřad  Komisi  výsledky  vyhodnocení  této  látky včetně
   pravděpodobného následku  zařazení látky buď do  tabulky I nebo
   tabulky  II  jak  pro  dovolené  použití,  tak  pro  nedovolené
   zpracování  nebo  výrobu,  spolu  s doporučeními monitorovacích
   opatření, pokud tato budou nutná ve světle tohoto vyhodnocení.

   5. Komise  s přihlédnutím  k připomínkám  předloženým smluvními
stranami a  k připomínkám a doporučením  Úřadu, jehož hodnocení ve
vědeckých  otázkách   bude  rozhodující,  a   rovněž  s  patřičným
přihlédnutím   ke   všem   ostatním   závažným   faktorům  v  této
záležitosti, může při hlasování rozhodnout dvoutřetinovou většinou
svých členů o zařazení látky do tabulky I nebo tabulky II.

   6. Všechna rozhodnutí Komise učiněná  na základě tohoto článku,
budou   oznámena  generálním   tajemníkem  všem   státům  a  jiným
organizacím, které jsou  a které mají právo stát  se stranami této
Úmluvy  a členy  Úřadu.  Takovéto  rozhodnutí vstupuje  pro každou
smluvní stranu v platnost 180 dní po datu takového oznámení.

   7. a) Rozhodnutí, která učiní Komise  na základě tohoto článku,
         podléhají přezkoumání  Radou na žádost  kterékoli smluvní
         strany,  se  kterou  se  obrátila  během  180 dní od data
         oznámení  rozhodnutí. Žádost  o přezkoumání  bude zaslána
         generálnímu   tajemníkovi  spolu   se  všemi  příslušnými
         informacemi, na kterých se žádost o přezkoumání zakládá.
      b) Generální  tajemník zašle  kopie žádosti  o přezkoumání a
         příslušné informace Komisi, Úřadu a všem smluvním stranám
         a  vyzve je,  aby do  90 dní  zaslaly připomínky. Všechny
         došlé připomínky budou předloženy ke zvážení Radě.
      c) Rada  může   rozhodnutí  Komise  potvrdit   nebo  zrušit.
         Oznámení  o  rozhodnutí  Rady  bude  zasláno všem státům,
         které  jsou nebo  se mohou  stát smluvními  stranami této
         Úmluvy, Komisi a Úřadu.

   8. a) Smluvní  strany,  aniž  by  byla  dotčena  celková povaha
         ustanovení odstavce  1 tohoto článku  a rovněž ustanovení
         Úmluvy z  r. 1961, této  Úmluvy s doplňky  a Úmluvy z  r.
         1971,  realizují  taková  opatření,  která  pokládají  za
         potřebná pro  kontrolu výroby a šíření  látek uvedených v
         tabulce I a tabulce II této Úmluvy.
      b) Za tímto účelem mohou smluvní strany:
           i) provádět  kontrolu  všech   osob  a  podniků,  které
              vyrábějí a distribuují takové  látky nebo se na této
              výrobě a šíření podílejí,
          ii) kontrolovat pomocí  licencí podniky a  zařízení, kde
              může docházet k takovéto výrobě a distribuci,
         iii) požadovat od majitelů  licence povolení na provádění
              výše uvedených operací,
          iv) vzhledem  k současné  konjunktuře trhu  nepřipustit,
              aby   výrobci  a   distributoři  soustředili   větší
              množství  těchto látek,  než je  nutné pro  normální
              činnost.

   9. Každá smluvní strana  bude s ohledem na látky  z tabulky I a
tabulky II činit tato opatření:

a) vytvoří a bude udržovat  systém sledování mezinárodního obchodu
   s  látkami  zařazenými  do  tabulky  I  a  tabulky  II,  aby se
   usnadnilo    zjišťování    podezřelých    transakcí.   Takovéto
   monitorovací  systémy  budou  používány  v  úzké  spolupráci  s
   výrobci, dovozci, vývozci, osobami  oprávněnými k distribuci ve
   velkém, osobami  oprávněnými k distribuci v  malém, které budou
   příslušné státní orgány informovat o podezřelých objednávkách a
   transakcích;
b) bude zabezpečovat  zabavení každé látky  zařazené do tabulky  I
   nebo do tabulky II, pokud  existuje dostatečný důkaz, že má být
   použita  k nedovolenému  zpracování nebo  výrobě omamných  nebo
   psychotropních látek;
c) uvědomí  co   nejdříve  příslušné  státní   orgány  a  služebny
   příslušných  smluvních stran  v  případě,  že existuje  důvod k
   domněnce, že dovoz, vývoz nebo průvoz jakékoliv látky z tabulky
   I  nebo  tabulky  II  se  uskutečňuje  za  účelem  nedovoleného
   zpracování  nebo  výroby  omamných  nebo  psychotropních látek,
   včetně   podrobných   informací   o   prostředcích   placení  a
   jakýchkoliv  dalších  podstatných  skutečnostech,  které  vedly
   k této domněnce;
d) bude  požadovat,  aby  dovozy  a  vývozy  byly řádně označeny a
   opatřeny dokumenty.  Obchodní dokumenty, jako  faktury, seznamy
   lodního nákladu, nákladní  listy (konosamenty), celní dokumenty
   a další  dopravní doklady musí obsahovat  názvy dovážených nebo
   vyvážených látek, jak jsou uvedeny v tabulce I nebo tabulce II,
   dovážené nebo vyvážené množství látky a jméno a adresu dovozce,
   vývozce a příjemce zásilky, pokud je k dispozici;
e) zabezpečí, že dokumenty uvedené v pododstavci d) budou uchovány
   po  dobu  nejméně  dvou  let  a  že  budou přístupné příslušným
   státním orgánům ke kontrole.

  10. a) K  doplnění ustanovení  odstavce 9  a na  základě žádosti
         příslušné   strany,  odeslané   generálnímu  tajemníkovi,
         zabezpečí každá  smluvní strana, z jejíhož  území se bude
         provádět  vývoz  jakékoliv  látky  z  tabulky  I, že před
         takovým   vývozem   poskytnou   její   příslušné   orgány
         příslušným orgánům dovážející země tyto informace:
           i) jméno a adresu vývozce  a dovozce, a pokud existuje,
              příjemce zásilky,
          ii) označení látky zařazené do tabulky I,
         iii) množství látky, jež má být vyvezené,
          iv) předpokládaný hraniční přechod a předpokládané datum
              odeslání,
           v) jakoukoliv další  informaci, o které  smluvní strany
              uzavřely vzájemnou úmluvu.
      b) Smluvní  strana  může  přijmout  tvrdší  anebo  přísnější
         opatření ke kontrole ve srovnání s těmi, jež jsou uvedena
         v tomto odstavci, pokud jsou podle jejího názoru takováto
         opatření žádoucí nebo nutná.

  11. Pokud jedna smluvní strana  poskytne informaci druhé smluvní
straně v  souladu s odstavci  9 a 10  tohoto článku, může  smluvní
strana, která tuto informaci  poskytla, žádat, aby smluvní strana,
která   informaci   obdrží,    zachovala   důvěrnost   jakéhokoliv
obchodního,  služebního, hospodářského  nebo služebního  tajemství
nebo obchodní operace.

  12. Každá smluvní strana bude  Úřadu každoročně zasílat formou a
způsobem,  který  stanoví  Úřad,  a  na  formulářích,  které  dá k
dispozici Úřad, následující informace:

a) o  zabavených množstvích  látek zařazených  do tabulky  I a  do
   tabulky II a o jejich původu, pokud je znám;
b) o jakékoli  látce nezařazené do  tabulky I nebo  do tabulky II,
   o  které   bylo  zjištěno,  že  byla   použita  k  nedovolenému
   zpracování nebo k výrobě omamných nebo psychotropních látek a o
   které smluvní strany  soudí, že je natolik významná,  aby na ni
   byl upozorněn Úřad;
c) o druzích úniku a metodách nedovolené výroby.

  13. Úřad bude  každoročně podávat Komisi zprávu  o plnění tohoto
článku  a  Komise  bude   periodicky  přezkoumávat  přiměřenost  a
správnost tabulky I a tabulky II.

  14. Ustanovení tohoto článku se netýká farmaceutických přípravků
ani jiných přípravků obsahujících látky z tabulky I nebo z tabulky
II, jejichž  složení je takové,  že tyto látky  nemohou být snadno
použity nebo opětovně získány pomocí dostupných prostředků.

                               Čl.13
                       Materiály a zařízení

   Smluvní  strany  přijmou  taková  opatření,  která pokládají za
nutná za účelem zamezení obchodu s materiály a zařízeními a jejich
úniku pro nedovolenou výrobu  nebo zhotovování omamných prostředků
a psychotropních  látek, a  za tímto  účelem budou  spolu vzájemně
spolupracovat.

                               Čl.14
           Opatření k vykořenění nedovoleného pěstování
           narkotických rostlin a k omezení nedovolené
          poptávky po omamných a psychotropních látkách

   1. Žádná  opatření, která  smluvní strany  přijmou v  souladu s
touto  Úmluvou, nebudou  méně přísná,  než ustanovení  týkající se
vykořenění nezákonného pěstování rostlin,  které obsahují omamné a
psychotropní látky, a umožňující  likvidaci nedovolené poptávky po
omamných a  psychotropních látkách, uvedená v  Úmluvě z roku 1961,
této Úmluvě s doplňky a Úmluvě z roku 1971.

   2. Každá smluvní  strana přijme příslušná  opatření zabraňující
nezákonně  pěstovat   a  umožňující  likvidovat   rostliny,  které
obsahují omamné nebo psychotropní látky,  jako je opiový mák, keře
koka  a  rostliny  konopí,  nezákonně  pěstované  na  jejím území.
Přijatá opatření  budou respektovat základní  lidská práva a  brát
patřičný ohled na tradiční  formy zákonného použití těchto rostlin
a rovněž na ochranu životního prostředí.

   3. a) Smluvní  strany  mohou  spolupracovat  za  účelem zvýšení
         účinnosti úsilí  o likvidaci. Tato  spolupráce může, mimo
         jiné,  zahrnovat tam,  kde  to  připadá v  úvahu, podporu
         integrovaného  rozvoje  zemědělských  oblastí,  vedoucí k
         ekonomicky výhodným alternativám rostlinné výroby. Dříve,
         než  dojde  k  realizaci  těchto zemědělských rozvojových
         programů, měly  by brát v  úvahu takové skutečnosti  jako
         přístup  k   trhům,  dostupnost  zdrojů   a  převládající
         sociálně  ekonomické  podmínky.  Smluvní  strany se mohou
         dohodnout i na dalších vhodných formách spolupráce.
      b) Smluvní    strany    budou    podporovat    také   výměnu
         vědeckotechnických   informací  a   provádění  výzkumu  v
         oblasti vykořenění nedovoleného pěstování.
      c) V  těch  případech,  kdy  smluvní  strany  mají  společné
         hranice,  budou  usilovat   o  spolupráci  při  realizaci
         likvidačních programů zabraňujících nezákonnému pěstování
         v přilehlých hraničních oblastech.

   4. Za  účelem  snížení  utrpení  lidí  a  likvidace  finančních
podnětů  pro  nedovolený  obchod  přijímají  smluvní strany vhodná
opatření zaměřená na likvidaci nebo omezení nedovolené poptávky po
omamných prostředcích  a psychotropních látkách.  Tato opatření se
mohou  případně opírat  o doporučení  Organizace spojených národů,
odborných organizací Organizace spojených  národů, jako je Světová
zdravotnická  organizace,  a  jiných  kompetentních  mezinárodních
organizací, jakož i o  komplexní mezidisciplinární plán, který byl
přijat na  Mezinárodní konferenci o  boji se zneužíváním  omamných
prostředků a  jejich nezákonným obchodováním, konané  v roce 1987,
a to  v  takovém  rozsahu,  který  se  týká  vládních i nevládních
institucí,  činnosti  jednotlivých  osob  a  organizací  v oblasti
prevence  proti narkomanii,  léčby a  obnovení pracovní schopnosti
u narkomanů.  Smluvní  strany   mohou  uzavírat  dvoustranné  nebo
mnohostranné smlouvy nebo sjednávat smlouvy, zaměřené na likvidaci
nebo omezení poptávky po omamných nebo psychotropních látkách.

   5. Smluvní strany  mohou rovněž přijímat  nezbytná opatření pro
urychlené zničení nebo zákonné  využití omamných či psychotropních
látek  a látek  uvedených v  tabulce I  a tabulce  II, které  jsou
zabaveny, případně které byly  konfiskovány, jakož i pro zajištění
povolení použít tyto látky jako důkaz.

                               Čl.15
                         Komerční dopravci

   1. Smluvní strany podniknou patřičná  opatření, aby se dopravní
prostředky používané komerčními  dopravci nezneužívaly k provádění
trestných činů stanovených v souladu  s článkem 3 odstavec 1; tato
opatření  mohou   zahrnovat  i  zvláštní   ujednání  s  komerčními
dopravci.

   2. Každá smluvní strana bude  od komerčních dopravců vyžadovat,
aby  podnikli přiměřená  preventivní opatření,  která by zabránila
zneužívání jejich dopravních prostředků k trestným činům v souladu
s článkem 3 odstavec 1. Tato preventivní opatření mohou zahrnovat:

a) jestliže komerční dopravce má své hlavní podnikatelské sídlo na
   území smluvní strany:
    i) výcvik  zaměstnanců k  odhalování podezřelých  zásilek nebo
       osob;
   ii) podporu příznivého vztahu zaměstnanců k jejich povinnostem;
b) jestliže dopravce podniká na území smluvní strany:
     i) kde  je  to  možné,  včasné  předložení  předem prohlášení
        o nákladu;
    ii) na   kontejnerech   používání   patřičných,   individuálně
        ověřených plomb;
   iii) operativní hlášení  podezřelých okolností, které  se mohou
        vztahovat  k trestným  činům  podle  článku 3  odstavec 1,
        příslušným orgánům.

   3. Každá smluvní  strana bude dbát  o to, aby  se zajistilo, že
komerční dopravci  a příslušné orgány  na hraničních přechodech  a
jiných  místech  celního  odbavování  budou  spolupracovat s cílem
zabránit nedovolenému přístupu k dopravním prostředkům a k nákladu
a přijímat příslušná bezpečnostní opatření.

                               Čl.16
                   Obchodní doklady a označování
                       exportních nákladů

   1. Každá  smluvní strana  bude vyžadovat,  aby zákonně vyvážené
omamné  prostředky  a  psychotropní  látky  byly  opatřeny řádnými
dokumenty. Jako doplněk k  požadavkům předkládaným k dokumentaci v
souladu s článkem 31 Úmluvy z roku 1961 a článkem 12 Úmluvy z roku
1971 musí  obchodní doklady, jako faktury,  nákladní listy, celní,
dopravní  a  jiné  nákladní  doklady  obsahovat  názvy  vyvážených
omamných a psychotropních látek, jméno a adresu vývozce, dovozce a
adresu a jméno příjemce zboží, pokud je k dispozici.

   2. Každá smluvní strana bude  vyžadovat, aby zásilky vyvážených
omamných a psychotropních látek nebyly označovány nesprávně.

                               Čl.17
                     Nedovolený obchod na moři

   1. Smluvní strany budou v souladu s mezinárodním mořským právem
spolupracovat v nejširší možné míře s cílem potlačení nedovoleného
obchodu na moři.

   2. Jestliže  smluvní   strana,  která  má   rozumné  důvody  se
domnívat,  že  loď  plující  pod  její  vlajkou  nebo  loď,  která
nevztyčila  vlajku nebo  své  znaky  registrace, je  používána pro
nedovolený  obchod,  požádá  ostatní  smluvní  strany  o pomoc při
potlačování  jejího  zneužívání  k  tomuto  účelu;  takto požádané
smluvní strany poskytnou tuto pomoc v mezích svých možností.

   3. Smluvní strana, která má rozumné důvody se domnívat, že loď,
která  využívá svobody  plavby v  souladu s  mezinárodním právem a
pluje  pod vlajkou  nebo  vztyčuje  znaky registrace  jiné smluvní
strany, se  účastní na nedovoleném  obchodu, může o  tom vyrozumět
stát vlajky  a vyžádat si potvrzení  o registraci a v  případě, že
jej získá, může požádat stát  vlajky o povolení přijmout ve vztahu
k lodi příslušná opatření.

   4. V  souladu  s  odstavcem  3,  případně  v souladu s platnými
vzájemnými smlouvami mezi nimi  nebo jakoukoliv jinou dohodou nebo
ujednáním,  kterých bylo  mezi smluvními  stranami dosaženo,  může
stát vlajky dožadujícímu státu povolit, mimo jiné

a) vstup na loď,
b) provést prohlídku lodi,
c) přijmout  příslušná opatření  ve vztahu  k této  lodi, osobám a
   nákladu na palubě, jestliže bude prokázána účast na nedovoleném
   obchodu.

   5. V případě  přijetí opatření na  základě tohoto článku  budou
příslušné smluvní strany brát  patřičný ohled na nutnost neohrozit
bezpečnost života  na moři, lodi nebo  nákladu, jakož i nepoškodit
obchodní,  bezpečnostní a  jiné  zákonné  zájmy státu  vlajky nebo
jakéhokoliv jiného dotčeného státu.

   6. Stát vlajky může v souladu se svými závazky, vyplývajícími z
odstavce 1 tohoto článku,  omezit svoje povolení podmínkami, které
musí  být  schváleny  jím  a  dožadující  smluvní  stranou, včetně
podmínek, které se týkají odpovědnosti.

   7. Pro účely odstavců 3 a  4 tohoto článku každá smluvní strana
urychleně odpoví  na dotaz druhé smluvní  strany s cílem stanovit,
zda  příslušná  loď  je  registrována  podle jejích vnitrostátních
předpisů,  a na  žádost o  povolení podle  předchozího odstavce. V
době  přístupu  k  této  Úmluvě  určí  každá  smluvní strana orgán
příslušný k  přijímání a vyřizování  těchto žádostí. Orgán  určený
smluvní  stranou  k  tomuto  účelu  bude  oznámen  prostřednictvím
generálního  tajemníka všem  ostatním smluvním  stranám do jednoho
měsíce od jeho určení.

   8. Smluvní strana, která učinila  opatření podle tohoto článku,
bude  neprodleně  informovat  příslušný  stát  vlajky o výsledcích
těchto opatření.

   9. Smluvní strany  posoudí možnost uzavření  dvoustranných nebo
regionálních  smluv  nebo  ujednání  s  cílem  provádět ustanovení
tohoto článku nebo zvýšit jejich účinnost.

  10. Opatření, která  se přijímají na  základě odstavce 4  tohoto
článku,  provádějí výlučně  vojenské lodě  nebo vojenská  letadla,
případně  jiné  lodě  nebo  letadla,  které  mají  výrazné  vnější
označení dovolující jejich identifikaci, že jsou ve vládní službě,
a zplnomocněné pro tyto účely.

  11. Při jakýchkoliv akcích prováděných v souladu s tímto článkem
je  třeba   brát  patřičný  ohled   na  nutnost  neztěžovat   nebo
nepoškozovat   výkon  práv   a  povinností,   jakož  i  jurisdikci
pobřežních států v souladu s mezinárodním mořským právem.

                               Čl.18
            Svobodné obchodní zóny a svobodné přístavy

   1. Za  účelem  potlačení  nedovoleného  obchodu  s  omamnými  a
psychotropními látkami  a látkami uvedenými v  tabulce I a tabulce
II ve  svobodných zónách a  svobodných přístavech přijmou  smluvní
strany  opatření,  která  nebudou   méně  přísná  než  opatření  v
kterékoliv jiné části jejich území.

   2. Smluvní strany budou usilovat o to,

a) aby byl  sledován pohyb zboží  a osob ve  svobodných obchodních
   zónách a svobodných přístavech, a k tomu účelu zmocní příslušné
   národní    orgány   k    prohlídce   nákladu,   připlouvajících
   a  odplouvajících  lodí,  včetně  zábavných  jacht a rybářských
   lodí, jakož i letadel a vozidel a v případě potřeby k provádění
   kontroly členů posádky a cestujících, jakož i jejich zavazadel;
b) aby  byl  vytvořen  a  využíván  systém  k  odhalování  nákladů
   podezřelých  z toho,  že obsahují  omamné a  psychotropní látky
   uvedené  v  tabulce  I  a  tabulce  II,  které se do svobodných
   obchodních  zón  a  přístavů   dovážejí,  případně  se  z  nich
   vyvážejí;
c) aby byly  vytvořeny systémy hlídek  v docích, na  letištích a v
   bodech  hraniční  kontroly  ve  svobodných  obchodních zónách a
   svobodných přístavech.

                               Čl.19
                    Využití poštovních zásilek

   1. V souladu  se svými závazky podle  Úmluvy o Světové poštovní
unii, jakož i se základními zásadami svých vnitrostátních právních
řádů,  smluvní  strany  přijmou  opatření  proti  zneužívání pošty
k nedovolenému   obchodu   a   k   tomuto   účelu  budou  vzájemně
spolupracovat.

   2. Opatření  podle  odstavce  1  tohoto  článku budou zahrnovat
zejména:

a) koordinovaná  preventivní  a  represivní  opatření, která budou
   odrazovat od zneužívání pošty k nedovolenému obchodu;
b) zavedení  a využívání  zplnomocněných orgánů  k ochraně zákonů,
   techniky   určené    k   detekci   nedovolených    omamných   a
   psychotropních látek a látek uvedených v tabulce I a tabulce II
   v poštovních zásilkách;
c) legislativní  opatření  určená  k  tomu,  aby  umožnila použití
   vhodných  prostředků k  zajištění důkazů  potřebných pro soudní
   řízení.

                               Čl.20
               Informace podávané smluvními stranami

   1. Smluvní   strany   budou   podávat   Komisi  prostřednictvím
generálního tajemníka informace o  účinnosti této Úmluvy na jejich
území, a to zejména:

a) texty  zákonů a  předpisů přijatých  za účelem  zajistit plnění
   této Úmluvy;
b) podrobné  informace o  otázkách, které  se týkají  nedovoleného
   obchodu  a spadají  pod jejich  jurisdikci, které  pokládají za
   důležité z důvodu odhalených  nových tendencí a množství, které
   je do tohoto obchodu zahrnuto, jakož i zdrojů k získávání látek
   nebo postupů, které používají osoby při nedovoleném obchodu.

   2. Smluvní  strany budou  podávat dané  informace způsobem  a v
termínech, které stanoví Komise.

                               Čl.21
                           Funkce Komise

   Komise je oprávněna zkoumat všechny  otázky, které mají vztah k
cílům této Úmluvy, zejména:

a) na základě informace předložené  smluvními stranami v souladu s
   článkem 20 Komise sleduje plnění této Úmluvy;
b) může předkládat návrh a  obecná doporučení na základě posouzení
   informací obdržených od smluvních stran;
c) může  upozorňovat Úřad  na  jakékoliv  otázky, které  mohou mít
   vztah k jejím funkcím;
d) přijme ke kterékoliv otázce, kterou jí Úřad předá k posouzení v
   souladu s odstavcem 1 b) článku 22, taková opatření, která uzná
   za vhodná;
e) může v  souladu s procedurálními postupy  uvedenými v článku 12
   zanášet do tabulky I a tabulky II změny;
f) může  upozorňovat státy,  které nejsou  smluvními stranami,  na
   rozhodnutí  a  doporučení,  která  přijímá  v  souladu  s touto
   Úmluvou  s  tím,  aby  tyto  smluvní  strany prozkoumaly otázku
   možnosti přijmout opatření v souladu se zmíněnou Úmluvou.

                               Čl.22
                           Funkce Úřadu

   1. Aniž  by byly  dotčeny funkce  Komise podle  článku 21  této
Úmluvy a funkce Úřadu a Komise na základě Úmluvy z roku 1961, této
Úmluvy s doplňky a Úmluvy z roku 1971:

a) Jestliže   na   základě   informací   poskytnutých  generálnímu
   tajemníkovi nebo  Komisi, případně informace  poskytnuté orgány
   Organizace spojených národů má Úřad  důvod se domnívat, že cíle
   této  Úmluvy v  otázkách, které  se týkají  jeho kompetence, se
   neplní, může  Úřad požádat smluvní  stranu nebo strany,  aby mu
   předložily příslušnou informaci;
b) ve vztahu k článkům 12, 13 a 16:
     i) do  přijetí  opatření  na  základě  pododstavce  a) tohoto
        článku může  Úřad, bude-li to  považovat za nutné,  vyzvat
        příslušnou smluvní  stranu, aby učinila  taková opatření k
        nápravě, která se za daných  okolností jeví jako nutná pro
        realizaci ustanovení článků 12, 13 a 16,
    ii) do  přijetí opatření  na základě  pododstavce (iii), který
        následuje, pokládá Úřad své  kontakty s příslušnou smluvní
        stranou na základě předchozích pododstavců za důvěrné;
   iii) shledá-li  Úřad,  že  příslušná  smluvní  strana nepřijala
        opatření  k nápravě,  když o  to byla  požádána na základě
        tohoto pododstavce, může na  tuto otázku upozornit smluvní
        strany, Radu i Komisi. V každém materiálu, který publikuje
        Úřad  na základě  tohoto pododstavce,  jsou uváděny rovněž
        názory  příslušné  smluvní  strany,  jestliže  tato  o  to
        požádá.

   2. Každá smluvní strana se pozve k účasti na zasedání Úřadu, na
kterém je podle tohoto článku projednávána otázka, na níž má přímý
zájem.

   3. V případě, že rozhodnutí Úřadu přijímané podle tohoto článku
nebylo přijato jednomyslně, bude též uvedeno stanovisko menšiny.

   4. Rozhodnutí  Úřadu   podle  tohoto  článku   budou  přijímána
dvoutřetinovou většinou všech členů Úřadu.

   5. Při plnění svých  funkcí v souladu s odstavcem  1 (a) tohoto
článku zajišťuje  Úřad důvěrnost veškerých  informací, které má  k
dispozici.

   6. Odpovědnost  Úřadu  podle  tohoto  článku  se  nevztahuje na
realizaci smluv  nebo dohod uzavřených  mezi smluvními stranami  v
souladu s ustanovením této Úmluvy.

   7. Ustanovení  tohoto článku  se použijí  v případě  sporů mezi
smluvními stranami, na něž se vztahují ustanovení článku 32.

                               Čl.23
                           Zprávy Úřadu

   1. Úřad  každoročně  připravuje  zprávu  o  své činnosti, která
obsahuje  rozbor  informací,  které  má  Úřad  k  dispozici,  a  v
příslušných případech výklad, pokud o něj smluvní strany požádaly,
spolu  s poznámkami  a doporučeními,  která může  Úřad vnést. Úřad
může  sestavovat  doplňující  materiály,  které  pokládá za nutné.
Materiály se  předkládají Radě prostřednictvím  Komise, která může
vznést připomínky, které pokládá za účelné.

   2. Materiály Úřadu  se rozesílají smluvním stranám  a poté jsou
publikovány generálním tajemníkem.  Smluvní strany povolují jejich
neomezené rozšiřování.

                               Čl.24
         Použití přísnějších opatření než vyžaduje Úmluva

   Strana může přijímat tvrdší nebo přísnější opatření než stanoví
tato Úmluva, jestliže jsou podle  jejího názoru žádoucí nebo nutná
pro odvrácení nebo potlačení nedovoleného obchodu.

                               Čl.25
         Zachování práv a závazků podle předchozích smluv

   Ustanovení této Úmluvy neomezují žádná práva ani závazky, které
na sebe  smluvní strany této  Úmluvy převzaly podle  Úmluvy z roku
1961, této Úmluvy s doplňky a Úmluvy z roku 1971.

                               Čl.26
                              Podpis

   Tato  Úmluva  bude  otevřena  k  podpisu  v úřadovně Organizace
spojených národů ve Vídni od 20.  prosince 1988 do 28. února 1989,
a poté v  Ústředí Organizace spojených  národů v New  Yorku do 20.
prosince 1989:

a) všemi státy;
b) Namibií,  zastoupenou  Radou  Organizace  spojených  národů pro
   Namibii;
c) regionálními  organizacemi  ekonomické  integrace,  které  jsou
   kompetentní pro vedení jednání. uzavření a plnění mezinárodních
   smluv  o otázkách,  které  jsou  předmětem této  Úmluvy; odkazy
   v rámci Úmluvy na smluvní  strany, státy nebo národní služby se
   na tyto organizace použijí v mezích jejich kompetence.

                               Čl.27
              Ratifikace, přijetí, schválení nebo akt
                      oficiálního potvrzení

   1. Tato Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení státy
a Namibií,  zastoupenou  Radou  Organizace  spojených  národů  pro
Namibii, jakož i aktům oficiálního potvrzení oblastních organizací
ekonomické  integrace,  uvedených  v  pododstavci  (c)  článku 26.
Ratifikační listiny a dokumenty o  přijetí nebo schválení, jakož i
dokumenty, které se týkají  oficiálního potvrzení, budou uloženy u
generálního tajemníka.

   2. V  dokumentech  o  oficiálním  potvrzení oznamují regionální
organizace ekonomické integrace rozsah  své kompetence ve vztahu k
otázkám,  které  upravuje  tato  Úmluva.  Tyto  organizace  rovněž
informují  generálního tajemníka  o jakýchkoliv  změnách v rozsahu
jejich  kompetence   ve  vztahu  k  otázkám,   které  tato  Úmluva
upravuje.

                               Čl.28
                              Přístup

   1. Tato Úmluva  zůstává otevřena k  přístupu kterémukoli státu,
Namibii, zastoupené Radou Organizace spojených národů pro Namibii,
a regionální   organizaci   ekonomické    integrace,   uvedené   v
pododstavci (c)  článku 26. Přístup se  provádí uložením listiny o
přístupu u generálního tajemníka.

   2. V  dokumentech  o  přístupu  uvádějí  regionální  organizace
ekonomické  integrace  rozsah  vlastní   kompetence  ve  vztahu  k
otázkám,  které  tato  Úmluva  upravuje.  Tyto  organizace zároveň
informují generálního  tajemníka o všech změnách  v rozsahu jejich
kompetence ve vztahu k otázkám, které tato Úmluva upravuje.

                               Čl.29
                         Vstup v platnost

   1. Tato Úmluva  vstoupí v platnost devadesátý  den ode dne, kdy
bude u generálního tajemníka  uložena dvacátá ratifikační listina,
listina  o přijetí,  schválení  nebo  přístupu států  nebo Namibie
zastoupené Radou pro Namibii.

   2. Pro každý stát nebo  Namibii, zastoupenou Radou pro Namibii,
který  ratifikuje, přijme  a schválí  tuto Úmluvu,  případně k  ní
přistoupí po uložení dvacáté  ratifikační listiny nebo dokumentu o
přijetí,  schválení  nebo  přístupu,  vstoupí  Úmluva  v  platnost
devadesátý  den  ode  dne  uložení  jeho  ratifikační listiny nebo
dokumentu o přijetí, schválení nebo přístupu.

   3. Pro   každou  regionální   organizaci  ekonomické  integrace
uvedenou  v  pododstavci  (c)  článku  26,  která  poté, kdy uloží
dokument týkající  se aktu oficiálního  potvrzení nebo dokument  o
přístupu, vstoupí  tato Úmluva v platnost  devadesátý den po tomto
uložení nebo v den, kdy tato  Úmluva vstupuje v platnost v souladu
s odstavcem 1  tohoto článku v  závislosti na tom,  které z těchto
dat je pozdější.

                               Čl.30
                              Výpověď

   1. Každá  smluvní strana  může kdykoliv  tuto Úmluvu  vypovědět
písemným oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi.

   2. Tato výpověď  vstupuje pro danou  smluvní stranu v  platnost
rok po obdržení oznámení generálním tajemníkem.

                               Čl.31
                               Změny

   1. Každá smluvní strana může  navrhnout změnu této Úmluvy. Text
každé  změny   a  její  zdůvodnění  tato   smluvní  strana  oznámí
generálnímu  tajemníkovi,  který   je  rozešle  ostatním  smluvním
stranám  s dotazem,  zda s  navrhovanou změnou  souhlasí. Jestliže
navrhovaná změna rozeslaná tímto  způsobem nebyla odmítnuta žádnou
smluvní stranou v průběhu čtyř měsíců ode dne, kdy byla rozeslaná,
nabude účinnosti a vstoupí v platnost pro každou smluvní stranu po
uplynutí  devadesáti  dnů  od   uložení  u  generálního  tajemníka
dokumentu potvrzujícího její souhlas se zavedením této změny.

   2. Jestliže navrhovanou  změnu některá smluvní  strana odmítne,
generální tajemník po konzultaci se smluvními stranami a na žádost
většiny toto  oznámí, jakož i všechny  jiné námitky, které smluvní
strany předloží,  Radě, a může  rozhodnout o svolání  konference v
souladu  s  odstavcem  4  článku  62  Charty  Organizace spojených
národů.  Každá  změna  přijatá   na  konferenci  se  začleňuje  do
Protokolu  o změnách.  Generální  tajemník  se informuje  zvlášť o
souhlasu s takovým Protokolem.

                               Čl.32
                         Urovnávání sporů

   1. Vyvstane-li mezi dvěma nebo více smluvními stranami jakýkoli
spor o  výklad nebo provádění  této Úmluvy, smluvní  strany zahájí
vzájemné konzultace za účelem urovnat spor jednáním, vyšetřováním,
zprostředkováním,  smírčím  řízením,  arbitráží,  odvoláním  se  k
regionálním  orgánům,   soudním  řízením  nebo   jinými  pokojnými
prostředky podle své volby.

   2. Každý spor,  který nebude možno urovnat  způsobem uvedeným v
odstavci   1   tohoto   článku,   bude   postoupen   k  rozhodnutí
Mezinárodnímu soudnímu  dvoru na žádost  kteréhokoliv státu, který
je stranou ve sporu.

   3. Jestliže některá regionální  organizace ekonomické integrace
uvedená  v pododstavci  (c) článku  26 je  stranou ve sporu, který
nemůže být  urovnán způsobem uvedeným v  odstavci 1 tohoto článku,
může  se  tato  odvolat  přes  kterýkoliv  členský stát Organizace
spojených  národů  k  Radě  se  žádostí  o  posudek  Mezinárodního
soudního  dvora  v  souladu  s  článkem  65  Statutu Mezinárodního
soudního dvora, jehož názor bude pokládán za rozhodující.

   4. Každý  stát  při  podpisu   nebo  ratifikaci,  přijetí  nebo
schválení  této Úmluvy,  nebo při  přístupu k  ní, případně  každá
regionální  organizace  ekonomické   integrace  při  podpisu  nebo
uložení aktu, který je oficiálně schválen, nebo při přístupu mohou
prohlásit, že se necítí vázány  ustanoveními odstavců 2 a 3 tohoto
článku.   Ostatní  smluvní   strany  se   nepokládají  za   vázané
ustanoveními odstavců 2  a 3 ve vztahu k  té smluvní straně, která
učinila takové prohlášení.

   5. Každá smluvní  strana, která učinila prohlášení  v souladu s
odstavcem 4  tohoto článku, je  může kdykoliv vzít  zpět oznámením
generálnímu tajemníkovi.

                               Čl.33
                        Autentičnost znění

   Anglické, arabské, španělské, čínské, ruské a francouzské znění
této Úmluvy jsou stejně autentická.

                               Čl.34
                             Depozitář

   Depozitářem této Úmluvy je generální tajemník.

   Na  důkaz toho  níže podepsaní  řádní zmocněnci  podepsali tuto
Úmluvu.

   Dáno ve Vídni v jednom vyhotovení dne 20. prosince 1988.

                               Příl.1

Tabulka 1                          Tabulka 2

efedrin                            aceton
ergometrin                         anhydrid kyseliny octové
ergotamin                          diethyleter
1-fenyl-2-propanon                 kyselina anthranilová
kyselina lysergová                 kyselina fenyloctová
pseudoefedrin                      piperidin

Soli látek uvedených v této        Soli látek uvedených v této
tabulce ve všech případech,        tabulce ve všech případech,
kdy tyto soli mohou                kdy tyto soli mohou
existovat.                         existovat.